Navýšení výdajů na obranu ČR v letech 2026-2035 a dopad na státní rozpočet

V krátké studii se zabýváme dopady extra výdajů na obranu a investice, které doplní závazek NATO až do výše 3,5 % HDP (tj. extra výdaje v rozsahu 1,5 % HDP), a dopady výdajů na dodatečné investice do klíčové infrastruktury odpovídající dalším 1,5 % HDP.

Pětiprocentní závazek daný NATO jsme rozdělili na dvě části, abychom co nejpřesněji určili multiplikační efekt vynaložených finančních prostředků. V první části jsme počítali s výdaji na obranu až do výše 3,5 % HDP a ve druhé části se zabýváme výdaji na investice na úrovni 1,5 % HDP. Pro rok 2026 předpokládáme, že výdaje na obranu dosáhnou 2,2 % HDP, v roce 2027 počítáme s výdaji 2,4 % HDP a dále analogicky předpokládáme pozvolný nárůst výdajů až do výše 3 % HDP v roce 2030. Od roku 2031 v našich výpočtech navyšujeme výdaje na obranu o 0,1 p.b. HDP až na úroveň 3,5 % HDP v roce 2035. Deficit státního rozpočtu prohloubí extra výdaje na obranu určené na výzbroj, personální zdroje, informační technologie a vybavení poprvé v roce 2026. Dodatečných 1,5 % HDP určených na investice jsme rozložili postupným navyšováním nejprve o 0,2 p.b. do roku 2030 (v tomto roce se výdaje rovnají 1 % HDP) a následně o 0,1 p.b. do roku 2035 (až do výše 1,5 % HDP). V současnosti činí výdaje na obranu 160,8 miliardy Kč, tedy přibližně 2 % HDP. Veškeré dodatečné prostředky nad tuto úroveň počítáme jako extra výdaje.

Z důvodů zvýšených výdajů na obranu mohou v budoucnu celkové veřejné výdaje přesáhnout schválené výdajové rámce, ale ve střednědobém horizontu je třeba zachovat fiskální udržitelnost, a to bez ohledu na tzv. národní výjimku z fiskálních pravidel EU,[1] která byla v červnu 2025 schválena Radou Evropské unie.

Použití multiplikátoru na dodatečné výdaje na obranu a na investice

Předpokládáme, že veškeré financování dodatečných výdajů na obranu a investice bude plně kryto dluhem, včetně úrokových nákladů. Jako úrokovou sazbu dluhu jsme použili průměrný výnos nově prodaných vládních dluhopisů pro rok 2024 ve výši 3,95 % (dle MFČR). Složenou daňovou kvótu předpokládáme stabilní na úrovni 34,9 % (podíl daňových příjmů k HDP). Růst HDP bez dodatečných výdajů na obranu předpokládáme 2,5 % ročně, přičemž aktuální nominální HDP činí 8 481 mld. Kč. Tento růstový scénář bereme jako baseline (základní scénář bez dodatečných výdajů). Výpočet jsme rozdělili na dvě části – výdaje na obranu (závazek 3,5 % HDP) a výdaje na investice (závazek 1,5 % HDP).

Upozorňujeme však, že uvažujeme pouze extra výdaje na obranu, tj. výdaje ve výši 3 % HDP (1,5 % HDP na obranu + 1,5 % HDP na investice), nikoli celkové výdaje na obranu.

1. Výdaje na obranu ve výši 3,5 % HDP: Pro výpočet jsme použili multiplikátor s celkovým multiplikačním efektem 1 pro běžné výdaje a investice, které souvisí s výdaji a investicemi přímo do obrany. Hodnotu jsme určili z průměrných hodnot multiplikátorů vynaložených na výdaje na obranu na základě mezinárodních renomovaných studií zabývajících se metaregresní analýzou multiplikačních efektů.  Použili jsme zjednodušený propočet. Předpokládáme, že polovina vynaložených finančních prostředků bude alokována na běžné výdaje a polovina na investice, přičemž z této části bude 80 % objemu peněz směřovat do importu. Vycházíme ze situace ceteris paribus, tedy že v krátkém období se nebude měnit podíl finančních prostředků vynaložených na běžné výdaje a na investice a že se importní náročnost investic nezmění. Změny jsou časově a finančně náročné, a proto obecně pro zjednodušení předpokládáme, že vytvoření dodatečných výrobních kapacit na území Česka bude rozložené v čase, a to i za rok 2035, kdy by mohly být využity například volné výrobní kapacity z automobilového průmyslu a kdy by se trh práce adaptoval na strukturální změny v průmyslu.  Poté by se multiplikátor mohl i zvýšit zásluhou nižší dovozní náročnosti. Multiplikační efekt dodatečných výdajů na obranu jsme spočítali úhrnem pro celé období od roku 2026 do roku 2035 ve výši 0,6. To znamená, že každá dodatečně utracená 1 Kč na obranu zvýší HDP o 0,6 Kč. Nízký efekt je zapříčiněn vysokým podílem importu. Na základě multiplikačního efektu předpokládáme, že v roce 2026 vzroste HDP o 2,0612 % (o 2 % aktuální prognóza růstu HDP; o 0,0512 % fiskální impulz vyšších výdajů na obranu z výdajové části multiplikátoru a o 0,01 % z části na investice), v letech 2027 a 2028 předpokládáme za každý rok nárůst o 2,4614 %, od roku 2028 očekáváme každoroční nárůst o 2,561 %.

Při aplikaci multiplikátoru se dodatečné HDP za extra výdaje na obranu úhrnem za období 2026–2035 zvýší o 383 mld. Kč, dodatečné daňové příjmy mohou činit v úhrnu 134 mld. Kč. Pokud by byly výdaje na obranu financovány dluhem, bude rozdíl v zadlužení úhrnem za uvedené období vyšší o 249 mld. Kč a úrokové náklady na financování na dluh se vyšplhají na 50 mld. Kč. 

2. Výdaje na investice ve výši 1,5 % HDP: Kromě výdajů na obranu naše studie počítá také s investicemi ve výši 1,5 % HDP. Pro analýzu dopadů těchto investic jsme použili průměrný multiplikátor na investice ve výši 1,36.  Předpokládáme investice do silnic, dálnic, vysokorychlostní komunikace, vodního hospodářství a také do kyberbezpečnosti. Multiplikační efekt se projevuje v celé ekonomice, například prostřednictvím zvýšené poptávky po stavebních materiálech, technologiích, službách a vytváření nových pracovních míst. Investice jsou zaměřeny na oblasti s vysokým potenciálem pro ekonomický růst a zlepšení životní úrovně.  Finanční prostředky lze do určité míry čerpat z fondů EU. Rekonstrukce a výstavba nových silnic zlepšuje dopravní dostupnost, snižuje časové náklady na přepravu zboží i osob a podporuje rozvoj regionů. Rozvoj vysokorychlostních železnic zlepší a zrychlí cestování, propojuje regiony a města a snižuje zátěž na silnicích a dálnicích. Investice do kybernetické bezpečnosti jsou důležité pro ochranu kritické infrastruktury, dat a digitální ekonomiky před kybernetickými útoky. Nicméně i přes kladné stránky výše uvedených investic je výsledný multiplikační efekt poměrně nízký, protože investice mají vyšší importní náročnost. Nejnáročnější složkou na import je kybernetická bezpečnost.  V našich výpočtech předpokládáme importní náročnost ve výši 50 % (ceteris paribus). Reálně může být importní náročnost vyšší, protože záleží na použitých materiálech, technologiích a také na mixu investic, které se liší svou importní náročností.  Výsledný multiplikační efekt investic bude v našem případě 0,68. To znamená, že každá koruna investovaná do investic vygeneruje navíc 0,68 Kč. Dle uvedeného multiplikátoru předpokládáme, že v roce 2026 vzroste HDP o 0,0694 %, v letech 2027 a 2028 předpokládáme za každý rok nárůst o 0,4696 %, od roku 2028 nárůst o 0,570 %.

Při aplikaci multiplikátoru se HDP úhrnem za uvedené období zvýší o 433 mld. Kč, daňové příjmy vzrostou navíc o 151 mld. Kč. Pokud by byly výdaje na investice financovány dluhem, bude rozdíl v zadlužení úhrnem za uvedené období vyšší o 251 mld. Kč a úrokové náklady na financování se vyšplhají na 51 mld. Kč. 

CELÝ TEXT JE K DISPOZICI KE STAŽENÍ V PDF DOKUMENTU.