Fed sazby nezměnil a dnes tak neučiní ani ECB

Výhled:

• Dnešní den bude nabitý zajímavými ekonomickými událostmi ze světa. V odpoledních hodinách rozhodne o dalším nastavení měnové politiky ECB, která velmi pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny. Na tomto scénáři panuje absolutní shoda mezi analytiky (včetně nás) i finančním trhem. Depozitní sazba tak setrvá 2,50 %, přestože toto zasedání rozhodně nebude nezajímavé. Centrálním bankéřům ve Frankfurtu se vůbec nezamlouvá nekončící napětí na energetických trzích, které vytváří cenové tlaky, přičemž již v září vzrostla meziroční inflace v eurozóně na 3,8 %. Nicméně růst jádrové inflace zatím zůstává mírný, což ECB umožňuje v tuto chvíli zaujmout vyčkávací přístup. Na druhé straně podle našeho názoru je rozšíření inflačních tlaků jen otázkou času. V tomto kontextu zůstává nejpravděpodobnějším scénářem zvýšení sazeb na prosincovém zasedání. Rada guvernérů pak bezesporu sleduje také dění na francouzském dluhopisovém trhu, protože ECB není jen strážcem cenové, ale i finanční stability. Ačkoliv má pro tyto dva cíle samostatné nástroje, jsou přesto propojené. Obnovení nákupů dluhopisů – potenciálně pod záštitou nástroje Transmission Protection Instrument (TPI) – se v tuto chvíli neočekává. To by vyžadovalo výraznější tržní výkyvy zasahující i mimo francouzský státní dluhopisový trh. V nadcházejících měsících by však ECB mohla ukončit snižování své rozvahy, což by mělo zmírnit tlak na dluhopisový trh.
• Dále dorazí také klíčové údaje ze Spojených států amerických. Inflace podle metodiky PCE by v meziročním srovnání po dvou měsících mírného poklesu mohla vzrůst ze srpnových 3,4 % na 3,6 % v září. Jádrová inflace se v červenci a srpnu držela na 3 %, ale tržní odhad naznačuje její nepatrný nárůst na 3,1 %. Ve stejný čas bude publikován také úvodní odhad HDP za 3Q’26. V předchozím kvartále si největší ekonomika světa připsala anualizovaný růst ve výši 2,2 % zejména díky pokračujícímu boomu v oblasti investic do AI a vyšší spotřebě domácností, jejíž tempo růstu akcelerovalo na 3,8 %. Podobné tempo by mohlo vydržet i nyní, což naznačuje mimo jiné i očekávaný meziměsíční nárůst osobních příjmů o 0,3 % v září a osobních výdajů o 0,6 %. I z těchto důvodů mediánový odhad analytiků dokonce predikuje vyšší růstovou dynamiku amerického hospodářství až o 3,2 %.
• V neposlední řadě budou publikovány také každotýdenní statistiky o počtu nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Nových žádostí by mohlo přibýt více než v předchozím týdnu (odhad 198 tis. vs minulá hodnota 194 tis.), zatímco pokračujících žádostí by mohlo být o něco méně (odhad 1720 tis. vs minulá hodnota 1728 tis.).

Pohled zpět:

• Včerejší den patřil v Česku oslavám vzniku samostatného Československa před 108 lety, a tak se v tuzemsku neobchodovalo. Středeční den však nabídl nejdůležitější událost tohoto týdne a tím bylo zasedání amerického Fedu. Ten ponechal úrokové sazby v cílovém pásmu 3,75-4,00 % v souladu s většinovým názorem analytiků i finančního trhu. Pro toto rozhodnutí zvedlo ruku 10 členů měnového výboru, zatímco dvě členky chtěly zvýšit úrokové sazby o 25bb. Naše prognóza se na základě fundamentů a především zřejmých inflačních tlaků nepatrně přikláněla k druhému zvýšení úrokových sazeb v řadě. Na tiskové konferenci předseda Kevin Warsh uvedl, že do prosincového zasedání bude publikováno mnoho klíčových ekonomických dat a Fed bude moct lépe rozhodnout o dalším vhodném postupu. V tuto chvíli se tak nadále domníváme, že Fed na svém posledním letošním jednání v prosinci sazby zvýší, jak naznačoval i ve své prosincové prognóze. Další zpřísnění měnové politiky pak předpokládáme v březnu, což znamená, že měníme načasování zvyšování sazeb, ale ne rozsah. Dále bylo zajímavostí včerejšího zasedání také oznámení, že v příštím roce bude jedno zasedání věnováno výhradně širší strategii měnové politiky a nemuselo by být na něm ani hlasování o úrokových sazbách, ani zveřejnění měnově-politického prohlášení. V roce 2028 by taková zasedání mohla být dokonce dvě z osmi.
• V úterý byl zveřejněn rozhovor s členem bankovní rady ČNB Jakubem Seidlerem, který se vyslovil pro zvýšení úrokových sazeb na zasedání v příštím týdnu. Tomuto scénáři nahrává odolná domácí poptávka a stále zvýšené ceny energií, přičemž roste riziko silnějších sekundárních dopadů energetického šoku do inflace, na které musí dle J. Seidlera měnová politika reagovat, ale nejedná se podle něj o začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Další rozhodování bude probíhat zasedání od zasedání.
• Během úterka byla v USA publikována sada sekundárních údajů, kdy patrně tím nejdůležitějším byla spotřebitelská důvěra, která se dle průzkumu Conference Board zlepšila, když index měřící její výši vzrostl z 84,2 (původně 81,9) na 91,7 bodů. Pozitivnější vnímání domácností se týká jak aktuální ekonomické situace, tak budoucího vývoje. Naopak v Německu se nálada spotřebitelů oproti předpokladům dle průzkumu GfK mírně zhoršila.
• Americký index S&P 500 včera vzrostl o 0,3 %, nicméně se nedařilo akciím Googlu či Alphabetu, jejichž reportované výsledky investory nepotěšily. Naopak posilovaly akcie Microsoftu. Německý DAX si připsal 0,4 %, pražská burza byla zavřená, ale v úterý zaznamenala růst o více než 1,5 %. Koruna mírně posílila k úrovni 24,30 EUR/CZK i díky vyjádření J. Seidlera, který preferuje v příštím týdnu zvýšit úrokové sazby.