Jak moc bude jestřábí Fed tentokrát?

Výhled:

• O dnešní hlavní ekonomické události nelze vést diskuze. Je jím letošní páté měnově-politické jednání amerického Fedu a druhé v čele s Kevinem Warshem. Ten byl Donaldem Trumpem nominován v naději, že doručí nižší úrokové sazby, ale drtivá většina analytiků včetně nás očekává, že toto zasedání dopadne stejně jako všechna v letošním roce. To znamená stabilitou sazeb v pásmu 3,50-3,75 %. Dokonce finanční trh nevylučuje možnost zvýšení sazeb o 25bb, když dává této variantě zhruba 33% šanci. Naposledy sice inflace překvapila směrem níže, ale nadále se pohybuje nad horní hranou tolerančního pásma Fedu (3 % x 3,5 % v červnu). Navíc vzhledem k nové vlně eskalace konfliktu na Blízkém východě mezi USA a Íránem a opětovného růstu cen ropy (Brent krátce nad 100 USD/barel) jsou rizika vychýlena směrem k ještě vyšší inflaci. Fed tak bude muset zůstat velmi opatrný, když předpokládáme, že měnový výbor nechá úrokové sazby beze změny alespoň do konce tohoto roku, což vidíme jako dostatečnou míru restrikce měnové politiky k zajištění postupného návratu inflace k cílovým 2 %. Finanční trh je pak naladěn ještě více do jestřába, když aktuálně plně zaceňuje zvýšení sazeb na zářijovém zasedání a koketuje ještě s jedním dalším zpřísněním měnové politiky do konce letošního roku. Mnoho signálů, jak by se měnová politika mohla v následujících měsících vyvíjet, ale neočekávejme, když Kevin Warsh není zastáncem tzv. forward guidance. Fed by podle něj neměl finančnímu trhu naznačovat, s jakými kartami centrální bankéři hrají.

Pohled zpět:

• Už příští čtvrtek nás čeká další zasedání ČNB, na kterém se bankovní rada bude opět rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením úrokových sazeb, přičemž tentokrát bude mít k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Ta bude nejspíše mírně revidována směrem níže u HDP, a naopak u inflace mírně výše. Ostatně i někteří členové bankovní rady uváděli, že by se inflace mohla na začátku roku vyšplhat nad 3 % (což je i náš odhad). Aktuálně je inflace sice pod 2% cílem (v červnu 1,5 %), což je ovšem dáno především pokračující deflací v oblasti potravin. Z fundamentálního hlediska se však inflační příběh české ekonomiky nemění, rizika směrem výše jsou stále přítomna (trh práce, nemovitostní trh, vyšší inflace ve službách či uvolněná fiskální politika), proto ČNB bude muset zůstat maximálně obezřetná. Původně jsme očekávali, že by mohlo dojít ke zvýšení sazeb již na tomto zasedání, ale mimo jiné na základě rozhovoru člena bankovní rady Jana Kubíčka jsme se rozhodli změnit naši predikci a nyní se více přikláníme k úrokové pauze. Nicméně, pokud by mzdová dynamika zůstala zvýšená (výsledek za 2Q’26 bude zveřejněn 3.9.) a ECB by zvýšila v září úrokové sazby, dodatečné zpřísnění měnové politiky by mohlo nastat v září i od ČNB, což je aktuálně náš základní scénář.
• Jediným zajímavějším údajem včerejšího dne byl červencový průzkum Conference Board, dle kterého se spotřebitelská důvěra mírně snížila, když index, který ji vyjadřuje, poklesl z 92,2 na 90,8 bodů. Hodnocení současné ekonomické situace dopadlo hůře než v červnu, zatímco budoucí očekávání se nezměnila, ale z historického hlediska zůstávají podprůměrná (74,7 vs 91,9 bodů). Na americké domácnosti dopadají vyšší životní náklady, ať už se jedná o výdaje na pohonné hmoty, potraviny či na splácení hypoték a strach z přetrvávající inflace zatím nepolevuje.
• Světovým akciovým indexům se včera relativně dařilo, když americký index S&P 500 vzrostl o 0,2 % a německý DAX pak o 0,4 %. Naopak po dvou velmi solidních dnech se hodnota pražského PX zmenšila o 0,5 %. Koruna se drží pod úrovní 24,20 EUR/CZK a čeká na nové impulzy a na případné komentáře centrálních bankéřů z ČNB před čtvrtečním začátkem mediální karantény.