Míra zadlužení vládních institucí vzrostla meziročně o 0,8 p.b.

Výhled:

• Spotřebitelská důvěra podle Conference Board v USA zaznamenala v červnu drobný nárůst, když vzrostla o 0,6 bodu na hodnotu 91,2. Za mírným zlepšením stály především klesající ceny ropy a pohonných hmot, které zmírnily obavy z inflace, a také příznivější krátkodobá očekávání ohledně příjmů a podnikatelského prostředí. Index očekávání vzrostl o 3 body na 74,4, avšak stále zůstává pod hodnotou 80 bodů, která značí možné riziko recese. Index současné situace se propadl o 3 body na 116,4 bodů kvůli zhoršení vnímání trhu práce. Podíl respondentů, kteří tvrdí, že je těžké získat práci, vzrostl na 22,5 % a patří k nejhoršímu výsledku od ledna 2021.

Pohled zpět:

• Nálada mezi německými podniky se v červenci zlepšila a index podnikatelského klimatu institutu ifo vzrostl z červnových 85,7 na 86,6 bodu. Za nárůstem stojí především výrazně optimističtější očekávání do budoucna, ačkoli se současnou situací byly firmy spokojené o něco méně. Ve zpracovatelském průmyslu či službách se do hodnocení pozitivně propsala oživující se poptávka. Pozitivní vývoj zaznamenaly také maloobchod a stavebnictví.
• Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA v červnu vzrostly meziměsíčně o 0,3 %, výsledek z minulého měsíce byl revidován na -4,0 % (minulá hodnota -4,5 %). Poklesly objednávky u motorových vozidel (-0,6 %), zpracovaných kovových výrobků (-0,5 %) a strojů (-0,1 %). Bez volatilního sektoru dopravy vzrostly nové objednávky meziměsíčně o 0,6 %.
• Dle sektorových účtů ČSÚ růst české ekonomiky v 1Q 2026 mírně ztratil na tempu, když HDP meziročně vzrostl o 2,2 % (v roce 2025: +2,7 %, revidováno z 2,6 %), mezičtvrtletně o 0,2 %, což bylo v mezičtvrtletním vyjádření nejméně za poslední dva roky. Hlavním motorem meziročního růstu zůstala domácí poptávka, zahraniční poptávka přispěla negativně. Mezičtvrtletní růst podpořila investiční aktivita. Meziročně se dařilo obchodu, zpracovatelskému průmyslu, dopravě, stavebnictví, informačním a komunikačním činnostem. Mezičtvrtletně nejvíce profitoval obchod. Hrubá přidaná hodnota sektoru nefinančních podniků vzrostla v 1Q meziročně reálně o 1,5 %, mezičtvrtletně o 0,7 %. Celková zaměstnanost v tomto sektoru meziročně vzrostla o 0,4 %, ve zpracovatelském průmyslu však poklesla a pokračuje v dlouhodobém trendu posledních let. Růst hrubé přidané hodnoty nepokryl růst mzdových nákladů nefinančních podniků (+8,7 %) a tvorba zisku v celém sektoru mírně poklesla (míra zisku 42,5 %; -1,3 pb. q/q, -2,2 pb. r/r). Odvody daní meziročně mírně vzrostly, míra úspor nefinančních podniků se snížila meziročně o 9,6 pb. na 19,6 %. Investiční aktivita rostla o 10,9 % r/r, o 2,7 k/k v nominálním vyjádření. Míra investic se zvýšila o 1,6 pb. na 28,2 %. V důsledku výše uvedených důvodů pokleslo množství volných prostředků, které nefinančním podnikům zůstaly k možnému hrazení dalších podnikatelských záměrů, a to vedlo k vyšší poptávce po půjčkách. Saldo hospodaření vládních institucí skončilo v 1Q 2026 ve schodku 72,3 mld. Kč, což znamenalo meziroční zhoršení o 1,6 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu vzrostly díky vyššímu výběru sociálních příspěvků, daní z příjmu a DPH o 5,1 %. Z příjmu vypadl poplatek za POZE. Výdaje tažené sociálními dávkami a důchody rostly o 4,9 %. Celkový dluh vládních institucí se vyšplhal na 3 827,9 mld. Kč, čímž se míra zadlužení vůči HDP zvýšila z 43,3 % na 44,1 %. Růst státního dluhu by sám o sobě zvýšil míru zadlužení o 3,3 pb., současný růst ekonomiky tento růst zadlužení zčásti ztlumil (o 2,5 pb.), celková míra zadlužení vzrostla meziročně o 0,8 pb. Reálné příjmy domácností vzrostly meziročně o 3,4 %, mezičtvrtletně o 0,2 % (reálně 103,8 % úrovně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022). Spotřeba domácností reálně vzrostla o 3,3 % r/r, o 0,3 % k/k.
• Americký index S&P se téměř nezměnil, německý DAX vzrostl o 1,30 % a pražský PX o 1,20 %. Koruna se pohybuje okolo 24,16 EUR/CZK.