Poslední vyjádření představitelů ECB hrají ve prospěch zvýšení sazeb

Výhled:

• Dnešní den bude patřit primárně údajům ze Spojených států amerických. Tím nejdůležitějším bude PCE inflace. Ta se v březnu vyšplhala nad horní část tolerančního pásma Fedu, konkrétně na 3,5 %, zejména díky výraznému skoku cen pohonných hmot. Nicméně i jádrová inflace (bez cen potravin a energií) stoupla, a to ze 3 % na 3,2 %. V obou případech se navíc očekává, že PCE inflace bude následovat cestu inflace podle metodiky CPI. Konkrétně to znamená, že by celková inflace mohla v dubnu vzrůst ze 3,5 % na 3,8 % a jádrová inflace pak ze 3,2 % na 3,3 %. Snižování úrokových sazeb, které měl doručit nový předseda Fedu Kevin Warsh, by nyní bylo problematické věrohodně obhájit.
• Ve stejný čas bude publikován také zpřesněný odhad HDP z USA za 1Q’26. Podle předběžného odhadu americká ekonomika v tomto období zaznamenala anualizovaný růst o 2 % a trh očekává, že toto číslo bude potvrzeno. Tamní hospodářství bylo taženo zejména investicemi do AI, spotřeba domácností sice také pozitivně přispěla k růstu, ale její tempo postupně zvolňuje. Na druhé straně vývoj osobních příjmů a výdajů naznačuje, že domácnosti zatím nešláply zcela na brzdu. V březnu osobní příjmy meziměsíčně vzrostly o 0,6 % a osobní výdaje pak o 0,9 %. Nicméně jedná se o nominální hodnoty, v reálném vyjádření výdaje domácností vzrostly pouze o 0,2 % a pro duben se předpokládá další zpomalení na 0,1 %.
• V eurozóně budou publikovány finální výsledky o spotřebitelské důvěře, které budou doplněné údaji o aktuálních náladách z podnikatelského prostředí. Důležitějším údajem by však měl být zápis z dubnového zasedání ECB, na kterém Rada guvernérů ponechala úrokové sazby beze změny (depozitní sazba na 2 %). Nicméně podle nás může zápis obsahovat určité signály, že si ECB začíná připravovat půdu ke zvýšení sazeb na příštím zasedání v červnu. Na tento scénář finanční trh sází aktuálně z 90 %, když se pro zvýšení sazeb vyslovili například Isabel Schnabel, Madis Müller (zastupující Estonsko) nebo Alexander Demarco (zastupující Maltu). Rovněž naše predikce předpokládá zvýšení sazeb na zasedání konající se 11.6.
• V neposlední řadě budou ve Spojených státech amerických zveřejněny také statistiky o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby (očekává se téměř 4% meziměsíční nárůst díky více objednávkám pro společnost Boeing), prodejích nových domů a také z tamního trhu práce.

Pohled zpět:

• Včerejší ekonomický kalendář byl zcela prázdný, a tak existuje určitý prostor si krátce sesumarizovat, jak se válka na Blízkém východě, která trvá již tři měsíce (aktuálně nadále platí křehké příměří), zatím projevila v ekonomikách. Dezinflační trend byl zřejmý ve většině zemí západní polokoule, ale po americko-izraelských útocích na Írán se výrazně zvýšila cena ropy na světových trzích. Aktuálně se pohybuje okolo 97 USD/barel, zatímco ke konci února činila zhruba 72 USD/barel. Velmi rychle se uzavřel Hormuzský průliv, a protože se ho stále nepodařilo otevřít, hrozí tzv. surovinový šok, a s tím spojené narušení dodavatelských řetězců. Firmy se tak snažily v obavách z nedostatků klíčových materiálů a surovin předzásobit, což způsobilo nárůst nákladů za vstupy. Nové proinflační riziko bylo a stále je na světě, což se také promítlo do březnové a dubnové inflace. V USA se z úrovně pod 3 % aktuálně vyšplhala na 3,8 %, v eurozóně i v Česku byla v prvních dvou měsících letošního roku dokonce pod 2% cílem, podle posledních dostupných údajů však inflace v eurozóně stoupla na rovná 3 % a v Česku na 2,5 %. Finanční trhy proto začaly očekávat přísnější měnovou politiku ze strany centrálních bank. To v případě Fedu, ECB ani ČNB zatím nenastalo, ale snižování úrokových sazeb, které se dříve předpokládalo, skončilo u ledu. Výnosy dluhopisů otočily také v té souvislosti svůj směr, když u amerického desetiletého dluhopisu došlo k nárůstu až na 4,7 %, u německého desetiletého benchmarku ke 3,2 % (nejvyšší hodnota od roku 2011) a u českého desetiletého dluhopisu k 5,2 %. Rovněž se očekávání přísnější měnové politiky projevilo například na výkonnosti zlata, které v prvotní fázi naplňovalo svou roli bezpečného přístavu a jeho cena stoupla k 5500 USD/unce ale s tím, jak se předpovídá razantnější reakce centrálních bank, jeho hodnota klesla k aktuálním 4450 USD/unce. Důvodem je, že zlato nepřináší svým majitelům pravidelně úrok, na rozdíl právě od zmíněných státních dluhopisů. Výčet dopadů války na Blízkém východě je však mnohem delší a budeme jej sledovat i v dalších měsících, a to i v případě, kdyby bylo dosaženo mírového řešení mezi USA a Íránem v příštích dnech. Jednání podle představitelů USA i Íránu pokračují, přičemž Íránská státní televize informovala o dalším návrhu dohody, podle něhož by mohl se znovu otevřít Hormuzský průliv a Američané by ukončili blokádu íránských přístavů. Bílý dům však tyto zprávy dementoval. Každopádně memorandum nebylo ještě podepsáno a jak ukázaly poslední týdny, pozitivní signály vystřídalo zklamání.
• Jeden ze šťastlivců vyhrál v loterii Eurojackpotu téměř 3 mld. Kč, což udělalo radost také českému rozpočtu. Výhra totiž podléhá 15% srážkové dani a stát tak inkasuje více než 400 mil. Kč. Že by nový recept na konsolidaci tuzemských veřejných financí? Takových výherců by se však muselo pravidelně každý rok urodit alespoň v řádu stovek, což se bohužel nezdá ani pro sázející ani pro státní rozpočet jako příliš reálné.
• Světové akcie včera nenašly směr, kterým by se měly ubírat. Americký index S&P 500 i německý DAX tak zůstaly na své úterní hodnotě. Pražský PX zaznamenal ztrátu přes 0,8 %. Koruna sice na začátku týdne mírně posilovala, ale aktuálně se opět vrátila blíže úrovni 24,30 EUR/CZK.