Nově očekáváme od Fedu stabilitu úrokových sazeb po celý letošní rok

Ranní okénkoHDPInflace
26. 6. 2026

V pátek budou nejen naši, ale zejména pozornost ECB, poutat inflační očekávání v eurozóně. Krátkodobá očekávání vzrostla po vypuknutí války na Blízkém východě, ale střednědobá se zatím zdají být relativně dobře ukotvená. I to bude jedním z faktorů, který bude Rada guvernérů na dalších zasedání brát v úvahu při konfiguraci své měnové politiky.

Výhled:

  • Jedním z důvodů, proč se velmi pravděpodobně rozhodla Rada guvernérů ECB na svém červnovém zasedání zvýšit úrokové sazby, bylo mimo jiné, aby vyslala signál veřejnosti své odhodlání dostat inflaci zpět ke svému 2% cíli (v květnu vzrostla na 3,2 %). Energetický šok plynoucí z konfliktu na Blízkém východě, díky čemuž se výrazně zvýšily ceny na čerpacích stanicích, se projevil na inflačních očekáváních domácností. Ta na ročním horizontu vzrostla z únorových 2,5 % na 4 % v březnu a na této úrovni se udržela i v dubnu. Na tříletém horizontu sice nárůst není tak markantní, konkrétně z 2,5 % v únoru na 3 % v březnu (v dubnu mírný pokles na 2,9 %), ale přesto by dosahování 2% cíle bylo pro ECB mnohem komplikovanější, pokud by se střednědobá inflační očekávání usadila na této úrovni. Aktuálně trh očekává, že dle průzkumu ECB se vývoj inflačních očekávání během května takřka nezměnil – predikovaný pokles očekávání na ročním horizontu ze 4 % na 3,9 % na tříletém z 2,9 % na 2,8 %. Alespoň dočasné uklidnění situace na Blízkém východě by ECB mohlo usnadnit práci, ale psychika je mocná čarodějka.
  • Rovněž spotřebitele v USA by mohlo povzbudit příměří na Blízkém východě, alespoň to naznačují odhady finálních výsledků průzkumu University of Michigan. Po květnovém propadu spotřebitelské důvěry na historická minima předběžné výsledky ukázaly na odraz ode dna a mediánová predikce trhu očekává ještě lepší výsledek (ze 48,9 na 50,0 bodů). Hodnocení by se mohlo zlepšit pro současnost i budoucí očekávání, ale obavy o inflaci a vývoj úrokových sazeb zatím nepolevují.

Pohled zpět:

  • Včera byl zveřejněn zápis z červnového zasedání ČNB, kde se bankovní rada v poměru 6:1 rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu ze 3,50 % na 3,75 %. Pro ponechání sazeb na předchozí úrovni zvedla ruku pouze Karina Kubelková. Ta uvedla, že přínos tohoto kroku není jednoznačný a jedno z proinflačních rizik v podobě vyšších cen energií se zmírnilo. Bylo proto podle ní možné vyčkat na nové informace a novou predikci, která bude publikována v srpnu. Většina členů bankovní rady se ale shodla na tom, že nákladový šok plynoucí z války na Blízkém východě bude mít sekundární efekty do inflace navzdory nedávnému dosažení mírového memoranda. Měnová politika by tak tyto negativní dopady měla tlumit co nejdříve, aby trvaly co nejkratší dobu. Důvody ke zvýšení úrokových sazeb ale byly spatřovány zejména na domácí scéně, mezi které patří setrvale zvýšená jádrová inflace (zejména ve službách), silný růst úvěrů napříč sektory a napjatý trh práce, díky čemuž zůstává mzdová dynamika vysoká. Závazek k dalším krokům nepadl, ale například viceguvernérka Eva Zamrazilová či člen bankovní rady Jakub Seidler uvedli, že v tuto chvíli toto zvýšení sazeb nevidí jako začátek cyklu zpřísňování měnové politiky.
  • Ve Spojených státech amerických byl publikován výsledek květnové PCE inflace. Ta se vyvíjela v souladu s očekáváními, když meziročně vzrostla ze 3,8 % na 4,1 % v květnu a její jádrová složka ze 3,3 % na 3,4 %. Fed tak bude muset zůstat opatrný v dalších měsících a naše revidovaná predikce očekává nově stabilitu úrokových sazeb po celý rok 2026. Dále byl revidován odhad HDP z USA za 1Q’26, když podle úvodního odhadu americká ekonomika vzrostla o 2 %, následně byl korigován na 1,6 %, ale podle finálního údaje největší ekonomika světa anualizovaně dosáhla růstu ve výši 2,1 %. Ačkoli zvolnilo tempo spotřeby domácností až na 0,5 %, dynamika investic byla rychlejší a původně odhadovaný nárůst dovozu o více než 20 % byl snížen na necelých 12 %. Ve druhém kvartále by se mohla zvýšit i dynamika spotřeby domácností, když osobní příjmy i výdaje meziměsíčně byly v květnu vyšší o 0,7 %. V reálném vyjádření spotřeba domácností po dubnové stagnaci stoupla o 0,3 %. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby po silném meziměsíčním růstu o 8,5 % poklesly o 4,5 %, ale bez volatilního sektoru dopravy stouply o 1,3 %. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se snížil o 12 tis. na 215 tis., zatímco počet pokračujících žádostí se zvýšil o 21 tis. na 1821 tis.
  • Americký index S&P 500 včera zůstal na své středeční hodnotě, zatímco německý DAX si připsal 1 %. Pražský PX ztratil 0,2 %. Koruna se nadále pohybuje těsně nad úrovní 24,20 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik