Tlak na růst cen v tuzemsku ze zemědělství ani z průmyslu nepřichází

Výhled:

• Evropská komise během dopoledne ukáže, jak se vyvíjejí nálady v rámci eurozóny. V případě spotřebitelské důvěry se jedná o finální údaj, přičemž předběžný odhad naznačoval její mírné zlepšení, když se index nepatrně zvýšil z -12,4 na -12,2 bodů. Rovněž v podnikatelském sektoru se předpokládá pozitivnější nálada, když v průmyslu by mohl index vzrůst z -6,8 na -6,2 bodů (naše prognóza pak očekává nárůst až na -5,7 bodů). Ve službách se očekává pouze nepatrné zlepšení při predikovaném zvýšení indexu ze 7,2 na 7,4 bodů (naše prognóza 7,3 bodů). Celkový ekonomický sentiment by se tak podle nás i trhu mohl zvýšit z 99,4 na 99,8 bodů.
• V odpoledních hodinách budou ve Spojených státech amerických publikovány každotýdenní statistiky o počtu nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Trh očekává, že nových žádostí přibude 216 tis., což by bylo o 10 tis. vyšší číslo než v předchozím týdnu (206 tis.). Počet pokračujících žádostí by se naopak mohl mírně snížit z 1869 tis. na 1860 tis.

Pohled zpět:

• Finální odhad HDP potvrdil, že německá ekonomika ve čtvrtém kvartále minulého roku vzrostla meziročně o 0,4 % a mezičtvrtletně o 0,3 %. Na mezikvartálním růstu se podílela soukromá spotřeba, jejíchž tempo stouplo ve srovnání se třetím čtvrtletím o 0,5 %. Nicméně stále lze říci, že domácnosti zůstávají v opatrném módu, což podtrhují i poslední výsledky průzkumu instituce Gfk. Podle něj spotřebitelská důvěra opět poklesla, když se příslušný index snížil z -24,2 na -24,7 bodů. Dále z pohledu struktury HDP Německa stojí za zmínku, že mezičtvrtletně vzrostla vládní spotřeba o 1,1 %, investice o 1,0 %, ale naopak export poklesl o 0,6 %. Ten byl v meziročním vyjádření vyšší o 1,6 %, ale import stoupl o 4,0 %. Příspěvek zahraniční poptávky byl negativní a ukazuje na pokračující trable zejména exportně-orientovaného průmyslu. Letos se předpokládá oživení největší evropské ekonomiky a růst okolo 1 %, ale cesta to bude nejspíše trnitá.
• Ceny v českém průmyslu klesají v meziročním vyjádření bez přestávky od loňského února. Na začátku letošního roku k tomu významným dílem přispělo také odpuštění POZE ze strany nové koalice, díky čemuž se znatelně snížila cena regulované části elektřiny. Navíc oproti lednu 2025 byly také nižší ceny ropy, jejichž pozitivní vliv umocnila také silnější koruna vůči americkému dolaru. Celkově tak průmyslová inflace poklesla o 3,0 % a meziměsíčně o 0,7 %. Rovněž v zemědělství ceny padají, zejména pak v rostlinné výrobě, naopak v živočišné výrobě jdou ceny vzhůru.
• Zpřesněný odhad Eurostatu ukázal, že meziměsíční pokles inflace v eurozóně byl nakonec v lednu ještě výraznější (-0,6 %), než naznačoval úvodní odhad (-0,5 %). Meziroční údaje však zůstaly nezměněny, když se celková inflace snížila z 1,9 % na 1,7 % a její jádrová složka pak z 2,3 % na 2,2 %.
• Akciovým trhům se včera dařilo. Americký index S&P 500 vzrostl o 0,8 %, německý DAX po zaokrouhlení dosáhl stejné výkonnosti. Pražská burza si také připsala zisky, ale menšího charakteru (+0,3 %). Koruna se v tomto týdnu prozatím vyvíjí velmi klidně a setrvává těsně nad hranicí 24,20 EUR/CZK.