Blíží se mírová dohoda na Blízkém východě?

Výhled:

• Dnešní den přinese pouze konjunkturální průzkum z České republiky. Spotřebitelé i podnikatelé se zatím jevili jako relativně imunní vůči geopolitickému dění, otázkou je, zda tomu tak bude i nadále.
• V úterý zasedá Maďarská národní banka a ta podobně jako většina centrálních bank zastává vyčkávací postoj a na tom by se zatím nemuselo nic měnit. Očekáváme proto ponechání základní úrokové sazby na 6,25 %. Z USA se dozvíme prostřednictvím průzkumu Conference Board, jak se vyvíjí důvěra spotřebitelů.
• Středeční ekonomický kalendář je prázdný, ale naopak čtvrtek bude velmi nabitý. Nejprve z eurozóny dorazí údaje o náladě mezi spotřebiteli, ve službách i průmyslu. Následovat budou odpoledne data z USA. Tím patrně nejzajímavějším bude PCE inflace za duben, kdy se očekává zrychlení meziroční inflace ze 3,5 % na 3,9 %. Ve stejný čas bude také publikován zpřesněný odhad HDP za 1Q’26, přičemž úvodní odhad statistiků naznačoval anualizovaný růst o 2 %. Spotřeba domácností ovšem zpomaluje a další střípek do mozaiky, jak se bude dále vyvíjet, mohou přinést dubnové výsledky osobních příjmů a výdajů. ECB pak zveřejní zápis ze svého dubnového zasedání.
• V pátek ČSÚ zveřejní zpřesněný odhad HDP za 1Q’26 včetně struktury růstu. Předběžný odhad signalizoval zpomalení růstu – v mezičtvrtletním srovnání z 0,7 % na 0,2 % a v meziročním ze 2,7 % na 2,1 %. Očekává se potvrzení těchto údajů, ale my nevylučujeme možnou revizi směrem k lepším výsledkům. Z Německa se dozvíme, jak se vyvíjela inflace v květnu.

Pohled zpět:

• Další americký útok na Írán se nekoná. Naopak poslední zprávy naznačují, že by se USA a Írán mohly blížit dosažení mírové dohody. Nicméně je třeba vyčkat, zda se tyto pozitivní signály zhmotní v realitu, protože takové šumy jsme v posledních týdnech zaznamenali několikrát, ale povětšinou se nepotvrdily.
• Je to oficiální! Kevin Warsh je novým předsedou Fedu. Ve funkci střídá Jeroma Powella, přičemž Warsh ve svém úvodním projevu zopakoval, že úkolem Fedu je doručit cenovou stabilitu a podporovat maximální zaměstnanost prostřednictvím nezávislé měnové politiky.
• Konec předchozího týdne se nesl zejména ve znamení dat z Německa. Mezičtvrtletní růst v 1Q’26 o 0,3 % byl potvrzen, zatímco meziroční údaj byl mírně revidován z 0,3 % na 0,4 %. Míra skepse se dle průzkumu instituce GfK mezi německými spotřebiteli snížila, a dokonce došlo i ke zlepšení nálady mezi německými podnikateli dle průzkumu ifo. Tamní byznys hodnotí o něco málo lépe jak současnou situaci, tak budoucí vyhlídky největší evropské ekonomiky. Index měřící nálady podnikatelů se zvýšil poprvé od vypuknutí války na Blízkém východě, ale ta, resp. její ekonomické důsledky z ní vyplývající, zůstávají významnými riziky pro německé hospodářství. To zároveň čelí dlouhodobým strukturálním potížím, přičemž ale ani krátkodobý výhled není dvakrát pozitivní, když se ve druhém kvartále v lepším případě očekává stagnace.
• Evropská centrální banka zveřejnila, že podle jejích údajů indikátor vyjednaných mezd zpomalil z 2,86 % ve 4Q’25 na 2,46 % v 1Q’26. To je bezesporu příznivá zpráva pro centrální bankéře ve Frankfurtu, kteří na červnovém zasedání budou rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb. Inflace na horní hraně tolerančního pásma (3 %), inflační očekávání na vzestupu a aktuálně záporné úrokové sazby v reálném vyjádření by hrály spíše ve prospěch zpřísnění měnové politiky. Na druhé straně jádrová inflace v dubnu poklesla na 2,2 % a klesající tempo růstu mezd by se mělo projevit i na nižší inflaci ve službách, která byla doposud zvýšená (okolo 3 %). To by byl tak spíše argument pro ponechání úrokových sazeb. ECB tak bude vyčkávat na další data a také na vývoj na Blízkém východě ohledně svého následujícího postupu.
• Finální výsledky průzkumu University of Michigan ukázaly mnohem horší obrázek, než naznačovaly předběžné údaje. Spotřebitelská důvěra poklesla na 44,8 bodů (původně 48,2), což je nejnižší úroveň v rámci téměř padesátileté historie. Inflační očekávání na horizontu jednoho roku stoupla na 4,8 % (původně 4,5 %) na tříletém horizontu pak na 3,9 % (původně 3,4 %).
• Hlavním světovým akciovým indexům se na konci minulého týdne dařilo, když si americký index S&P 500 připsal 0,4 % a německý DAX dokonce téměř 1,2 %. Naopak tuzemskému PX se tak dobře nevedlo a odepsal 0,4 %. Koruna v závěru minulého týdne začala nakukovat pod hranici 24,30 EUR/CZK.