Dnes se dozvíme první náznaky toho, jak je vnímána válka na Blízkém východě

Výhled:

• Dnes zasedá Maďarská národní banka a ta naváže na centrální banky z minulého týdne (s výjimkou v Austrálii), které ponechaly úrokové sazby na stávající úrovni. Původně jsme sice očekávali, že se po únorovém snížení úrokových sazeb o 25bb rozhodnou centrální bankéři tento krok zopakovat i na březnovém zasedání, ale vypukla válka na Blízkém východě. Ta vyvolala obavy z energetického šoku a návratu vyšší inflace. Zároveň poslala do kolen rizikově vnímané měny, což je případ i maďarského forintu, který oslabil ze 375 EUR/HUF (před válkou) na aktuálních 394 EUR/HUF. Bankovní rada MNB tak velmi pravděpodobně sazby nezmění, aby poskytla ekonomice alespoň určitou míru stability.
• Přelom let 2025 a 2026 naznačoval pokračující ekonomické oživení v Evropě, ale výhled je zamlžen probíhající válkou na Blízkém východě. To se nejspíše projeví i na březnových výsledcích indexu nákupních manažerů (PMI). V Německu očekáváme, že se index pro zpracovatelský průmysl propadne z 50,9 na 49,5 bodů a mediánová predikce trhu je stejná. Ve službách sice predikujeme snížení indexu, ale stále by se měl bezpečně udržet nad klíčovou hranicí 50 bodů, konkrétně 52,8 bodů. Tržní predikce je mírně pesimističtější s odhadem na úrovni 52,5 bodů. Vývoj v eurozóně by měl kopírovat německou cestu, kdy index PMI pro průmysl by měl spadnout z 50,8 na 49,5 bodů, přičemž prognóza trhu je téměř identická (49,6 bodů). Ve službách je naším odhadem pokles z 51,9 na 51,3 bodů (tržní predikce 51,1 bodů). Odpoledne dorazí údaje také z USA, kde trh predikuje, že průmysl i služby zůstanou s odstupem nad 50 body.
• V dopoledních hodinách dorazí jediný údaj z české ekonomiky v rámci tohoto týdne, a tím bude konjunkturální průzkum. Bude to první signál, ze kterého se dozvíme, jak spotřebitelé a firmy vnímají válečný konflikt na Blízkém východě i s potenciálním dopadem na jejich finanční situaci. Je to klíčová informace, protože spotřeba domácností měla být hlavním motorem růstu tuzemské ekonomiky, ale hrozící nárůst inflace může vyústit ve vyšší opatrnost mezi spotřebiteli. Rovněž investice se můžou zastavit a zahraniční poptávka by mohla zůstat utlumená, což jsou všechno faktory, které by negativně dopadly na růst českého hospodářství.

Pohled zpět:

• Donald Trump způsobil opět rozruch, když prohlásil, že USA vedly v posledních dvou dnech velmi produktivní rozhovory s představiteli Íránu. Na základě toho se americký prezident rozhodl odsunout útoky na íránskou energetickou infrastrukturou, čímž předtím hrozil. Náznak uvolnění napětí se okamžitě projevil na finančních trzích, kde se cena ropy Brent dostala pod hranici 100 USD/barel. Rovněž cena zemního plynu se mírně snížila, a to k 57 EUR/MWh. Pokud by opravdu došlo k deeskalaci, byla by to velmi dobrá zpráva zejména pro Evropu, která je závislejší na dovozu energetických komodit. Na finančních trzích poklesla pravděpodobnost snížení úrokových sazeb již na dubnovém zasedání z 80 % na 68 %, přesto si euro připisovalo zisky vůči americkému dolaru a dostalo se nad hranici 1,16 EUR/USD.
• Jediným ekonomickým údajem včerejšího dne byla spotřebitelská důvěra v eurozóně, která propadla více (-16,3 bodů), než se očekávalo (-14,2 bodů). To jen dokládá hluboké rány, které způsobila energetická krize po začátku války na Ukrajině, která vyhnala ceny elektrické energie a zemního plynu do výší dříve nepoznaných. Inflace zejména z tohoto důvodu vzrostla v eurozóně až k 10 %, přičemž v některých zemích byl nárůst ještě markantnější. 
• Trumpovo odložené ultimátum udělalo radost i akciovým trhům. Americký index S&P 500 včera vzrostl téměř o 1,2 % a německý DAX dokonce o více než 1,2 %. Pražský PX zahájil nový týden nepatrnou ztrátou 0,1 %. Rovněž koruna přivítala jemnější tón a posílila k 24,45 EUR/CZK.