Pokračující příměří na Blízkém východě trhy neuklidnilo

Ranní okénko
23. 4. 2026

Ve čtvrtek budou zveřejněny dubnové výsledky PMI z Evropy i USA. Výsledky z března dopadly překvapivě dobře, když byznys pravděpodobně doufal, že válka na Blízkém východě bude pouze krátkého trvání. Válka ale trvá, ceny energií zůstávají zvýšené, což se podle nás projeví na zhoršeném sentimentu mezi podnikateli. Dále se také dozvíme každotýdenní statistiky z amerického trhu práce.

Výhled:

  • Dnešní den bude patřit indexům nákupních manažerů (PMI) z nejvyspělejších států světa. Poslední výsledky poukazovaly na pokračující ekonomické oživení, nicméně to je nyní ohroženo válkou na Blízkém východě. Přesto březnové průzkumy překvapivě vykázaly zlepšení, když mezi firmami pravděpodobně převládalo přesvědčení, že konflikt bude trvat pouze omezenou dobu, podobně jako tomu bylo v minulém roce. Tento předpoklad byl však mylný a válka trvá, ačkoli v posledních 14 dnech platilo příměří. Nálada v byznysu se tak podle nás zhoršila. V německém zpracovatelském průmyslu očekáváme pokles indexu z 52,2 na 51,4 bodů (mediánový odhad trhu je stejný), nicméně by to stále znamenalo zlepšení provozních podmínek oproti předchozímu měsíci. Rovněž ve službách predikujeme nižší hodnotu indexu PMI, ale taktéž by mohl zůstat těsně nad hranicí 50 bodů. Podobný vývoj předpokládáme i v celé eurozóně, kde by podle našeho odhadu mohl index pro průmysl poklesnout z 51,6 na 51,1 bodů (tržní odhad 50,9 bodů). Nicméně ve službách by index mohl zamířit nepatrně pod 50tibodovou hranici, naznačující mírné zhoršování provozních podmínek. Ve Spojených státech amerických se očekává nepatrně jiný příběh. Ať už ve zpracovatelském sektoru (z 52,3 na 52,5 bodů), nebo ve službách (ze 49,8 na 50,1 bodů) se analytici přiklánějí k mírnému zlepšení ve srovnání s březnem.
  • Ze Spojených států amerických dorazí také každotýdenní statistiky o počtech nově podaných i pokračujících žádostech o podporu v nezaměstnanosti. V obou případech trh očekává, že jich oproti předchozímu týdnu nepatrně přibylo.
 

Pohled zpět:

  • Dočasné příměří mezi USA a Íránem bylo sice prodlouženo, ale klid na duších nedodalo. Íránská delegace se totiž nedostavila na další kolo mírových jednání v Pákistánu a Donald Trump nařídil americkému námořnictvu, aby pokračovalo v blokaci Hormuzského průlivu. Aktuálně by příměří mělo trvat do té doby, než Írán předloží svůj návrh mírového řešení. Není však jasné, kdy by mohl být předložen a americká strana nejspíše nebude čekat dlouho. Zároveň někteří íránští představitelé uvádějí obavy z toho, že Američané znova zaútočí, přičemž i blokování Hormuzské úžiny ze strany USA je bráno Íránem jako nepřátelský počin. V takovém případě prý nehodlá Hormuzský průliv znovu otevřít. Cena ropy Brent se v té souvislosti po krátké odmlce vrátila nad úroveň 100 USD/barel. Cena zemního plynu na nizozemské burze se od začátku týdne zvýšila o téměř 10 % na více než 42 EUR/MWh. Americký dolar posiloval a ukrojil část ze svých ztrát z předchozího týdne a kurz EUR/USD se posunul k 1,173. Silnější zelené bankovky však nesvědčí středoevropským měnám. Nejvíc od začátku týdne ztratil maďarský forint (+0,6 %), následuje polský zlotý (+0,4 %) a nejméně oslabila koruna (+0,2 %), která zamířila k hranici 24,34 EUR/CZK.
  • Včerejší ekonomický kalendář byl spíše prázdnější, ale dozvěděli jsme se dva údaje z eurozóny. Nejprve to byl podíl veřejného dluhu vůči velikosti ekonomiky. Podle předběžného odhadu Eurostatu došlo v loňském roce k jeho navýšení z 87 % v roce 2024 na 87,8 % HDP. Sestupný trend, který jsme sledovali po covidové krizi, kdy se alespoň některé země snažily konsolidovat své veřejné finance, se zastavil. Navíc válka na Blízkém východě, která se zatím primárně projevuje na vyšších cenách pohonných hmot, způsobila, že se většina evropských vlád rozhodla určitou formou pomoci svým občanům. Nicméně je to opět za cenu vyššího deficitu i dluhu. To se týká i Česka, kde dluh zdaleka nedosahuje úrovně Řecka, Itálie i Francie a na evropské poměry je stále podprůměrný (44,3 % HDP), ale není záhodno si zahrávat s finančním polštářem, který zatím máme. Jak vidíme v posledních letech, černé labutě se objevují častěji, než bychom si přáli.
  • Ani výše zmíněné vládní zásahy nepomohly zastavit pád spotřebitelské důvěry. Ta se v eurozóně propadla o více než 4 body na -20,6 bodů, což je nejnižší hodnota od prosince 2022. Tento vývoj představuje riziko pro růst ekonomiky, když výdaje spotřebitelů měly být jedním z faktorů oživení evropské ekonomiky.
  • Americký index S&P 500 si včera více než 1 %, naopak akciím v Evropě se nedařilo. Německý DAX ztratil 0,3 % a pražský PX pak necelých 0,6 %.
Martin KronMartin KronAnalytik