Nejvyšší soud označil Trumpova cla jako nezákonná! Ten tak rozhodl o jejich navýšení

Výhled:

Dnes budou publikovány výsledky průzkumu ifo. Finanční analytici v rámci ankety ZEW jsou poměrně optimističtí ohledně dalšího vývoje německé ekonomiky, otázkou je, zda tomu tak je i v případě tamního byznysového sektoru. Z USA dorazí statistiky o průmyslových objednávkách za loňský prosinec.

Úterý nabídne výsledky konjunkturálního průzkumu z české ekonomiky. Podnikatelé jsou z historického hlediska lehce pesimističtí, naopak spotřebitelská důvěra je nadprůměrná i vzhledem k jejich lepšící se finanční situaci a únor v tomto směru nejspíše mnoho změn nepřinese. Jak se vyvíjí důvěra spotřebitelů, se dozvíme také z USA prostřednictvím průzkumu Conference Board. Především by ale měla začít nová 15% cla na dovoz ze všech zemí světa.

Ve středu se dozvíme, jak se na začátku nového roku vyvíjely ceny v tuzemském průmyslu. Zejména díky odpuštění POZE očekáváme jejich meziměsíční pokles o 2,8 % a v meziročním srovnání dokonce o 5 %. V Německu by měl být potvrzen předchozí odhad růstu HDP za čtvrtý kvartál loňského roku (+0,3 % k/k, +0,4 % r/r) a v eurozóně se očekává potvrzení poklesu celkové inflace na 1,7 % a jádrové složky na 2,2 %.

Ve čtvrtek dorazí každotýdenní statistiky z amerického trhu práce o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

V pátek zjistíme, jak se v Německu vyvíjí inflace a nezaměstnanost. Poté, co jsme se v minulém týdnu dozvěděli, jaké jsou aktuální nálady mezi spotřebiteli v eurozóny, nyní dostaneme informaci, jaká mají inflační očekávání na horizontu jednoho roku a tří let. Týden zakončí data o americké výrobní inflaci.

Pohled zpět:

Konec minulého týdne byl velmi rušný. Americký nejvyšší soud zrušil Trumpova cla a potvrdil tak předchozí závěry dvou nižších soudních instancí. Již z podzimních slyšení se zdálo, že soudci mají problémy s argumentací pro zavádění plošných cel, což páteční verdikt stvrdil. Americký prezident nemůže svévolně obcházet Kongres, nicméně to neznamená, že clům je konec. Je velmi pravděpodobné, že si Trump najde jinou cestu, jak uplatnit svou hlavní zbraň své hospodářské politiky (ač mnohem komplikovaněji skrze legislativní proces v Kongresu). Ostatně Trump už rozhodl na základě jiného zákona o uvalení nového 15% cla (původně bylo ohlášeno +10 %) na dovoz ze všech zemí světa s určitými výjimkami na některé zboží (auta, léčiva či zemědělské výrobky). Platit by mělo již od zítřejšího dne a mělo by být účinné po dobu 150 dní, což mu dává časový prostor přijít na jiný způsob, jak legálně pokračovat v celní politice.

Geopolitické napětí se opět zvýšilo, když Spojené státy přesunuly své vojenské síly k Blízkému východu v nejvyšším počtu od americké invaze do Iráku v roce 2003. Donald Trump prohlásil, že dává Íránu 10-15 dní na dosažení dohody ohledně odstoupení od jaderného programu, riziko válečného konfliktu tak znovu stouplo, což se projevilo i na nárůstu cen ropy Brent k 72 USD/barel.

V Evropě sice rezonovaly spekulace o možném předčasném konci Christine Lagarde v čele ECB, ale na finančních trzích se to prozatím zásadněji neprojevovalo. Na druhé straně, diskuze ohledně jejího nástupce, které se budou množit, mohou mít kurzotvorné dopady tak, jak jsme sledovali v případě Fedu. Ani páteční údaj, tzv. indikátor vyjednaných mezd, jehož dynamika stoupla z necelých 2 % na takřka 3 % v souladu s odhadem trhu, nezměnil očekávání finančního trhu ohledně dalšího postupu ECB (=stabilita).

Pátek ale přinesl také spousty ekonomických dat. Hospodářství USA vzrostlo anualizovaně ve čtvrtém kvartále pouze o 1,4 %, ačkoli mediánový odhad trhu predikoval 2x vyšší tempo (2,8 %). Investice se sice zvýšily, ale růst spotřebitelských výdajů zvolnil z 3,5 % na 2,4 %, čistý export měl pouze nepatrný pozitivní příspěvek, nicméně hlavním důvodem nižšího růstu největší světové ekonomiky byly nižší vládní výdaje způsobené nejdelším shutdownem v americké historii. To byl ale jednorázový efekt a vzhledem k pokračujícím investicím (zejména do AI) a také spotřebě domácností by se tamní ekonomika mohla vrátit k vyšší růstové dynamice v letošním prvním čtvrtletí. Ostatně to naznačily i prosincové osobní příjmy (+0,3 % m/m) a výdaje (+0,4 % m/m), ale rovněž index PMI, který sice v únoru mírně poklesl, ale nadále se bezpečně drží v růstovém pásmu nad 50 body (průmysl 51,2 a služby 52,3 bodů). Důležitým údajem byla také PCE inflace, která meziročně v prosinci místo predikované stagnace vzrostla z 2,8 % na 2,9 %. U jádrové složky se očekával mírný nárůst z 2,8 % na 2,9 %, ale ten byl nakonec ještě silnější (3,0 %). Navíc celková i jádrová inflace meziměsíčně vzrostla o 0,4 %, což potvrzuje pokračující inflační tlaky. Pravděpodobnost brzkého obnovení cyklu uvolňování měnové politiky se tak opět zmenšila.

V Německu zintenzivnila deflace ve výrobě, když ceny meziměsíčně poklesly o 0,6 % (v prosinci -0,2 %), ačkoli trh očekával jejich nárůst o 0,3 %. Meziroční pokles se prohloubil z -2,5 % na -3,0 %. Dále se u našeho západního souseda podle indexu PMI zásadně zvýšila ekonomická aktivita, když se index v průmyslu zvýšil ze 49,1 na 50,7 bodů a ve službách z 52,4 na 53,4 bodů. Totéž platí pro eurozónu, kde v průmyslu došlo k nárůstu ze 49,5 na 50,8 bodů a ve službách z 51,6 na 51,8 bodů. To je velmi dobrá zpráva i pro českou ekonomiku, která se i vzhledem ke své povaze spoléhá na zahraniční poptávku.

V tuzemsku viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila ve svém rozhovoru, že inflace poklesla na 1,6 % vlivem nižších cen energií (odpuštění POZE, nižší ceny zemního plynu a pohonných hmot) a nebýt toho, inflace by byla 2,5 %. Navíc jádrová inflace zejména díky neuhašenému inflačnímu ohnisku ve službách zůstává zvýšená (v lednu 2,7 %). Svižným tempem roste nájemné i tzv. imputované nájemné skrze vysoký růst cen nemovitostí a nelze opomenout ani zvýšenou mzdovou dynamiku. Pokud se v těchto oblastech situace nezklidní, snížení úrokových sazeb je nepravděpodobné. Koruna, nejspíše i po zveřejnění těchto slov, mírně posílila k 24,22 EUR/CZK.

Akciové trhy v návaznosti na zrušení recipročních cel rostly. Hodnota amerického indexu S&P 500 se zvýšila o téměř 0,7 % a německého DAX dokonce o 0,9 %. Pražský PX si pak připsal 0,7 %.