Vláda schválila rozpočet pro rok 2027, dnes zasedá MNB

Výhled:

• Dnes zasedá Maďarská národní banka, přičemž hlavní pozornost se soustředí na to, zda po třech po sobě jdoucím snížení sazeb o 25 bazických bodů přeruší cyklus měnového uvolňování a ponechá základní sazbu na 5,50 %. Trh i naše prognóza očekávají stabilitu, která souvisí s vývojem inflace. Inflace v srpnu meziročně mírně vzrostla z 1,2 % na 1,3 %, ale zároveň zrychlila jádrová inflace, která naznačuje, že inflační rizika ani zdaleka nepominula. Opatrnější přístup navíc podporují zprávy o možném snížení střednědobého inflačního cíle ze 3 % na 2,5 %, čímž by se Maďarsko přiblížilo 2% cíli ECB a zároveň by se zvýšila laťka pro další snižování sazeb. Případná změna cíle by mohla signalizovat obezřetnější nastavení měnové politiky a podpořit forint. Na konci září bude také zveřejněna důležitá čtvrtletní Zpráva o inflaci, která přinese aktualizované prognózy inflace a růstu a může naznačit další směřování měnové politiky.
• Důvěra spotřebitelů v eurozóně v srpnu vzrostla o 0,4 bodu na -15,5 bodu, nejvíce od února letošního roku. Mírný posun k lepšímu zaznamenal i sentiment v celé Evropské unii (z -15,1 na -15,0 bodu). Přestože byly domácnosti méně pesimistické ohledně své minulé i budoucí finanční situace, celkové zlepšení utlumily plánované nákupy velkých položek. V září medián trhu očekává zhoršení na -16,5 bodu (naše predikce -16,0 bodu).

Pohled zpět:

• Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok s druhým nejvyšším schodkem v historii ČR ve výši 386 mld. Kč (-3 mld. Kč oproti původnímu návrhu). Celkové příjmy rozpočtu mají dosáhnout 2,199 bil. Kč (+ 9 mld. Kč díky přesnějšímu odhadu výnosů z emisních povolenek) a celkové výdaje vzrostou na 2,585 bilionu korun (+ 6 mld. Kč, zejména do oblasti školství). Pro srovnání, pro letošní rok stát počítá se schodkem 310 miliard korun a celkový deficit veřejných financí má z letošních 2,7 % HDP (po loňských 2,1 % HDP) v příštím roce vzrůst na více než 3,5 % HDP. Hlavní prioritou podle vlády jsou investice, které mají vzrůst o 26,4 mld. Kč na 289,6 mld. Kč se zaměřením na obranu, dopravní infrastrukturu, a zdravotnictví, platy ve veřejné správě stoupnou o 5 až 9 %, za cenu vyššího zadlužení. Růst zadlužení se však promítá do nákladů na obsluhu státního dluhu, které vzrostou z letošních 110 mld. Kč na 130 mld. Kč v příštím roce.
• Od 1. října se obnoví regulace cen pohonných hmot zastropováním marží prodejců na 2,50 Kč/l a snížením spotřební daně z nafty o 2,35 Kč/l v reakci na prudké zdražování paliv způsobené eskalací konfliktu mezi USA a Íránem a nedostatečnými kapacitami rafinérií. Průměrná cena benzínu Natural 95 dosáhla 45,94 Kč/l (nejvíce od léta 2022) a nafty 49,23 Kč/l (nejvíce od letošního dubna). Dále vláda zavádí dočasnou 50% sektorovou daň z nárůstu hrubých marží pro rafinérský sektor provozovaný v ČR společností Orlen, od níž si státní rozpočet v roce 2026 slibuje přínos přibližně 5,5 mld. Kč. Jde o druhý letošní zásah vlády do cen paliv po předchozí regulaci, která fungovala od dubna do poloviny července.
• Americký index S&P 500 získal +1,49 %, německý DAX index vzrostl o 1,07 %, podobně jako pražský PX index. Koruna se pohybuje okolo 24,32 EUR/CZK.