Prognóza EK očekává 1,8% růst české ekonomiky

Ranní okénko
22. 5. 2026

Pátek bude patřit zejména údajům z Německa. Postupně se dozvíme, jak se vyvíjí důvěra německých spotřebitelů v rámci průzkumu GfK a následně byznysu v rámci průzkumu ifo. Zveřejněn bude také finální odhad HDP 1Q’26, když podle úvodních propočtů statistiků největší evropská ekonomika vzrostla mezičtvrtletně i meziročně o 0,3 %. ECB ukáže, jak v eurozóně vzrostl během prvního kvartálu indikátor vyjednaných mezd. Z USA dorazí finální výsledky průzkumu University of Michigan.

Výhled:

  • Hned brzo ráno byl zveřejněn finální odhad HDP Německa za 1Q‘26. Německá ekonomika vzrostla mezikvartálně o 0,3 % (sezónně a kalendářně očištěno) a o 0,4 % meziročně po očištění (+0,5 % bez očištění). Tahounem byly domácí spotřeba, vládní výdaje. Dále jsme se dozvěděli index spotřebitelského klimatu GfK za červen. V květnu indikátor poklesl na -29,8 bodu, což bylo překvapením, když trh očekával ještě hlubní snížení na -34,0 bodů.
  • Ifo Institut zveřejní výsledky průzkumu podnikatelského klimatu za květen. Průzkum v dubnu ukázal, že sentiment se mezi německými firmami znatelně zhoršil. Dubnový index poklesl z 86,3 bodu na 84,2 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2020. Index současných podmínek dosáhl 85,1 bodu a index očekávání poklesl na 83,3 bodu. Trh očekává, že index podnikatelského klimatu poklesne na 84,2 bodu (naše prognóza 84,3 bodu), index současných podmínek na 85,1 bodu (naše prognóza 84,8 bodu) a index očekávání se nepatrně zvýší na 83,5 bodu (naše prognóza 83,8 bodů).
  • ECB zveřejní indikátor vyjednaných mezd za 1Q‘26. Ve 4Q‘25 zůstal indikátor na úrovni 2,6 %.
  • Týden zakončí finálními výsledky průzkumu University of Michigan za květen z USA. Trh očekává, že se potvrdí předběžný odhad a index spotřebitelského sentimentu setrvá na 48,2 bodech, meziročně -7,7% změna, index současných ekonomických podmínek by potom měl být 47,8 bodů (meziročně o 18,8 % méně) a index očekávání 48,5 bodů (meziročně o 1,3 % více). Inflační očekávání na horizontu jednoho roku byla dle předběžného odhadu na 4,5 %, v pětiletém horizontu na 3,4 %.

Pohled zpět:

  • Ve čtvrtek jsme se dozvěděli předběžné výsledky květnových PMI z Německa a eurozóny a USA. Německý index nákupních manažerů (PMI) poklesl na 49,9 bodu z dubnových 51,4 bodu a po krátkém oživení se vrátil do pásma kontrakce. Podle předběžných dat jde o nejslabší výsledek za poslední čtyři měsíce, což ukazuje na vyprchávání předchozího efektu předzásobování, kterým se firmy snažily reagovat na geopolitické napětí a hrozby výpadků spojené s válkou na Blízkém východě. Výroba v německých továrnách rostla již jen nepatrně a nové zakázky zaznamenaly první pokles od prosince loňského roku, za čímž stojí především váhavost zákazníků ochromených ekonomickou nejistotou a sníženou kupní silou. Kvůli rychlejšímu úbytku nedodělaných zakázek navíc zrychlilo propouštění zaměstnanců. Celkovou situaci v průmyslu dále komplikuje opětovné zrychlení inflace vstupních nákladů – podniky hlásí zdražování komodit, energií, paliv i dopravy v důsledku přetrvávajících problémů v logistice. PMI v eurozóně klesl na 51,4 bodu z dubnových 52,2 bodu a jedná se o nejslabší tempo růstu aktivity v soukromém sektoru za poslední tři měsíce. Podobně jako v Německu i v celé eurozóně začal vyprchávat efekt předzásobování a snah firem předcházet cenovým šokům spojeným s válkou na Blízkém východě, což vedlo k novému poklesu objednávek. Zatímco objem výroby i nákupní aktivita pokračovaly v mírném růstu (u výroby již pátý měsíc v řadě), zaměstnanost v průmyslu eurozóny zaznamenala citelný pokles. Vzrostly vstupní náklady pro firmy, tak koncové ceny pro zákazníky. V USA PMI ve zpracovatelském průmyslu vzrostl z dubnových 54,5 bodu na 55,3 bodu.
  • Evropská komise ve své jarní prognóze pro rok 2026 přehodnotila hospodářský výhled v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě, který vyvolal zdražení cen energií a narušil globální dodavatelské řetězce. Prognóza počítá se zpomalením růstu HDP v EU na 1,1 % v roce 2026 (což je o 0,3 p.b. méně, než se původně předpokládalo), v roce 2027 by měl růst o 1,4 %. Inflace by měla v roce 2026 vzrůst na 3,1 % (+1 p.b. oproti původnímu odhadu), v roce 2027 by měla klesnout na 2,4 %. Nezaměstnanost v EU by měla zůstat na 6 %. Pro eurozónu prognóza počítá s růstem HDP 0,9 % pro tento rok, pro tok 2027 na 1,2 %. Inflace by měla v roce 2026 být 3,0 %, o rok později 2,3 %. Nezaměstnanost letos 6,4 %, stejně jako příští rok.
    Růst reálného HDP České republiky by měl v tomto rose růst o 1,8 % v důsledku energetického šoku a negativního příspěvku čistého exportu, na který dopadají americká cla a globální nejistota. V roce 2027 by měla ekonomika zrychlit na 2,4 %, přičemž hlavním tahounem růstu zůstane soukromá spotřeba domácností podporovaná růstem reálných mezd a poklesem míry úspor, doplněná o veřejné investice z fondů EU. Celková inflace (HICP) kvůli skokovému nárůstu cen energií (zejména plynu a pohonných hmot) v roce 2026 zrychlí na 2,7 % a v roce 2027 se kvůli opožděnému promítnutí těchto nákladů mírně zvýší na 2,8 %. Míra nezaměstnanosti by měla tento rok dosáhnout 3,1 %, v příštím roce by se měla zvýšit na 3,2 %.
  • Předběžný odhad spotřebitelské důvěry za květen z eurozóny ukázal na mírné zlepšení z dubnových -20,6 bodů na -19,0 bodů, což bylo v souladu s naší predikcí.
  • Ve Spojených státech byla publikována data o nové výstavbě a stavebních povoleních za duben. Počet stavebních povolení vzrostl na 1,442 milionu a meziměsíčně vzrostl o 5,8 %. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA poklesl, když dosáhl 209 tisíc (minulý týden 211 tisíc), pokračující žádosti zůstaly na stejné úrovni (1,782 milionu).
  • Americký index S&P získal +0,17 %. Německý DAX poklesl o 0,53 %, pražský PX vzrostl o 0,26 %. Koruna se pohybuje okolo 24,28 EUR/CZK
Tereza KrčekTereza KrčekAnalytička