Francii a Polsku snížen rating, tento týden patří předstihovým indikátorům

Výhled:

• Dnes je ekonomický kalendář prázdný, ale česká vláda nejspíše schválí rozpočet na rok 2027 s nepatrně nižším deficitem, než představilo na konci srpna Ministerstvo financí (-389 mld. Kč).
• V úterý bude rozhodovat o nastavení své měnové politiky Maďarská národní banka. Ta v minulých měsících rychle snižovala úrokové sazby, ale tentokrát se domníváme, že cyklus uvolňování měnové politiky bude pozastaven. Zároveň by mohlo být oznámeno, že inflační cíl MNB je snížen ze 3 % na 2,5 %. V odpoledních hodinách se pak dozvíme, jak se vyvíjí spotřebitelská nálada v eurozóně.
• Středa bude patřit indexu nákupních manažerům (PMI), který bude zveřejněn v hlavních světových ekonomikách – Německo, eurozóna i Spojené státy americké, a to jak pro průmysl, tak pro služby.
• Ve čtvrtek budou publikovány výsledky konjunkturálního průzkumu v tuzemsku a také průzkumu Ifo v Německu. V dopoledních hodinách bude zasedat Švýcarská národní banka, která pravděpodobně opět ponechá základní úrokovou sazbu na 0 %.
• Pátek nabídne nejdříve údaj o spotřebitelské důvěře v Německu. Ze Spojených států amerických dorazí data o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby. My se ale především zaměříme na zápis ze zasedání ČNB v minulém týdnu, na kterém bankovní rada rozhodla úrokové sazby ponechat na stávající úrovni. Budeme hledat náznaky, zda by se měnová politika mohla zpřísnit v dalších měsících.

Pohled zpět:

• V pátek agentura Moody’s snížila rating Polsku z A2 na A3 a výhled byl změněn z negativního na stabilní. Důvodem jsou zejména vysoké deficity veřejných financí navzdory velmi solidnímu růstu ekonomiky. Agentura počítá, že by se veřejný dluh mohl zvýšit mezi roky 2025 a 2027 o téměř 10 p.b. na necelých 69 % HDP. Inu, v Polsku se můžeme inspirovat v mnohém, ale ne ve všem…Rovněž Francie byla „oceněna“ za svou rozpočtovou politiku snížením ratingu z AA- na A+ od agentury Scope Ratings. Náprava zatím není na dohled, naopak fiskální disciplína by se mohla ještě zhoršit před prezidentskými volbami, které se konají v příštím roce. To přispívá k nárůstu spreadu mezi desetiletými německými a francouzskými dluhopisy, který aktuálně činí 104bb v neprospěch francouzského cenného papíru, což je nejvyšší úroveň od roku 2012.
• Dále jsme se na konci minulého týdne dozvěděli, jak se vyvíjejí inflační očekávání v eurozóně. Na ročním horizontu došlo k jejich mírnému nárůstu ze 2,9 % na rovná 3 %. Problematičtější však je, že na tříletém horizontu vzrostla ze 2,7 % na 2,9 %. Pokud by se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zakořeňoval mezi lidmi pocit, že inflace zůstane zvýšená, bude naplňování 2% inflačního cíle ECB mnohem složitějším úkolem. I to je jeden z důvodů, proč očekáváme, že Rada guvernérů ECB ještě zvýší úrokové sazby, aby přesvědčila nejen domácnosti, ale i firmy, že dostojí svému mandátu cenové stability.
• Ze Spojených států amerických dorazily údaje z průmyslu. V srpnu industriální výroba meziměsíčně stagnovala, zatímco trh odhadoval nárůst o 0,3 %. Důvodem je zejména pokles zpracovatelského průmyslu o 0,3 % ve srovnání s červencem, ačkoli i v tomto případě byl predikován růst o 0,3 %. Druhý měsíc v řadě zhruba o 2 % poklesla produkce motorových vozidel.
• Americký index S&P 500 si za pátek připsal mírný zisk ve výši 0,2 %. Naopak akciím v Evropě se nedařilo, německý DAX odepsal 1,6 %. Pražský PX ztratil více než 2,1 % i vlivem převážení indexu. Koruna na pozadí opětovného zesílení napětí na Blízkém východě dále oslabovala a posunula se ke 24,35 EUR/CZK.