Česká ekonomika podle ČBA poroste letos o 2 %

Výhled:

• Dnes zjistíme předběžné výsledky PMI za květen z Německa, eurozóny a z USA. V Německu v dubnu PMI poklesl z 52,2 bodů (efekt předzásobení) na 51,4 bodů. Medián trhu očekává v květnu další mírný pokles na 51 bodů, stejně jako naše predikce. Pokud by byla predikce naplněna, je tato hodnota pro německou ekonomiku slušným výsledkem. V eurozóně se očekává mírně lepší výsledek 51,8 bodů (rovněž naše predikce), když po březnovém nárůstu na 51,6 bodů PMI v dubnu pokračoval růstem na 52,2 bodů. V USA v dubnu PMI vzrostl na 54,5 bodu, trh očekává pro květen pokles na 53,8 bodu.
• Evropská komise zveřejní jarní makroekonomickou prognózu. Ta přinese aktualizaci výhledu HDP a inflace pro všechny členské státy EU. ECB v březnových projekcích snížila výhled HDP eurozóny pro rok 2026 o 0,3 pb. na 0,9 % a inflaci revidovala nahoru na 3,1 % ve druhém čtvrtletí, přičemž jako hlavní riziko označila délku a intenzitu blízkovýchodního konfliktu. Pro eurozónu budou zveřejněna data o nákladech práce za 1Q‘26. Statistika ukáže, o kolik se zaměstnavatelům zvýšily celkové mzdové náklady na odpracovanou hodinu. V předchozím čtvrtletí (4Q‘25) rostly náklady práce meziročně o 3,3 %, přičemž vyjednávaný růst mezd byl 3,0 %. ECB signalizuje zpomalení vyjednávaného růstu mezd na 1,8 % v 1Q‘26. Nakonec se z eurozóny dozvíme předběžný odhad spotřebitelské důvěry za květen, přičemž dubnový výsledek -20,6 bodů byl nejnižší od ledna 2023. Trh očekává pokles stagnaci na této úrovni, zatímco naše predikce predikuje zlepšení na -19,0 bodů.
• Ve Spojených státech budou publikována data o nové výstavbě a stavebních povoleních za duben. Nakonec zjistíme každotýdenní údaje trhu práce. Trh předpokládá, že počet počátečních žádostí o podporu v nezaměstnanosti se ve srovnání s minulým týdnem téměř nezmění a setrvá na 210 tisících (minulý týden 211 tisíc), počet pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti by měl zůstat téměř totožný na 1,787 mil. osob (minulý týden 1,782 milionu).

Pohled zpět:

• Česká bankovní asociace (ČBA) zveřejnila novou makroekonomickou predikci. Inflaci v ČBA v letošním roce přehodnotila směrem nahoru s ohledem na energetický šok z íránského konfliktu. Výhled na tento rok je 2,6 %, na příští rok 2,7 %. Růst HDP by měl zpomalit a tento rok ČBA očekává, že česká ekonomika poroste 2 %, příští rok 2,4 %. Podíl nezaměstnaných osob v tomto roce dosáhne 4,8 %, růst nominálních mezd 6,1 %. Na konci roku ČBA očekává, že základní úroková sazba ČNB zůstane na 3,5 % a kurz koruny se bude pohybovat okolo 24,4 EUR/CZK.
• Výrobní ceny v průmyslu v dubnu meziročně vzrostly o 1,0 %, meziměsíčně se zvýšily o 1,4 %, což navazuje na výrazný nárůst cen v březnu (+1,5 %). Hlavním faktorem růstu byly vyšší ceny energií, zejména ropy a zemního plynu a ostatních nekovových minerálních výrobků (+3,9 %), zatímco ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu klesly o 6,4 % a ceny potravinářských výrobků poklesly o 3,4 %. V zemědělství ceny meziročně poklesly o 10,6 %, což je ovlivněno vysokou srovnávací základnou z předchozího roku, kdy ceny zemědělských výrobců meziročně vzrostly o 15,7 %. Více informací najdete v komentáři.
• Zápis ze zasedání Fedu ukázal na rozdělení uvnitř FOMC. Fed na dubnovém zasedání ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %, přičemž hlavním důvodem byla stále zvýšená inflace a vysoká nejistota spojená s konfliktem na Blízkém východě. Většina členů FOMC se shodla, že americká ekonomika nadále roste solidním tempem, trh práce zůstává relativně stabilní a inflační tlaky jsou nadále příliš silné na to, aby Fed mohl zahájit snižování sazeb. Inflace byla podle členů Fedu tažena především dražšími cenami energií, dopady cel a pokračujícími problémy v dodavatelských řetězcích. Řada představitelů zároveň upozorňovala, že vyšší ceny energií a geopolitické napětí mohou držet inflaci zvýšenou delší dobu, než se původně očekávalo. Hlasování nebylo jednomyslné. Pro ponechání sazeb beze změny hlasovalo osm členů včetně předsedy Fedu Jerome Powella. Proti hlasovali čtyři členové, avšak z různých důvodů. Stephen I. Miran požadoval okamžité snížení sazeb o 25 bazických bodů, protože se obával příliš restriktivní politiky a rostoucích rizik pro trh práce. Další tři členové (Beth M. Hammack, Neel Kashkari a Lorie K. Logan) sice podpořili stabilitu sazeb, nesouhlasili však s formulací komunikace Fedu, která podle nich stále naznačovala budoucí uvolňování měnové politiky. Tito členové chtěli do komunikace zahrnout více neutrální nebo jestřábí tón vzhledem k přetrvávající inflaci.
• Výrobní inflace v Německu v dubnu se meziročně zvýšila o 1,7 %, meziměsíčně vzrostla o 1,2 %. Zvýšení cen výrobců je způsobeno vyššími cenami energií a také vyššími cenami meziproduktů. Eurostat potvrdil finální hodnotu inflace v eurozóně za duben, kdy inflace meziročně vzrostla o 3,0 %, meziměsíčně se zvýšila o 1,0 %. Jádrová inflace meziročně vzrostla o 2,2 %, meziměsíčně o 0,9 %. Růst inflace byl tažen zejména cenami energií. Nejvíce k nárůstu inflace přispěly služby (+1,38 pb.), energie (+0,99 pb.), potraviny, alkohol a tabák (+0,46 pb.) a neenergetické průmyslové zboží (+0,20 pb). V EU inflace meziročně vzrostla o 3,2 %. Nejnižší inflace v rámci EU byla ve Švédsku (0,5 %), Dánsku (1,2 %) a Česku (2,1 %), naopak nejvyšší byla v Rumunsku (9,5 %), Bulharsku (6,0 %) a Chorvatsku (5,4 %).
• Americký index S&P získal +1,06 %. Německý DAX vzrostl o 1,38 %, pražský PX o 0,46 %. Koruna se pohybuje okolo 24,30 EUR/CZK.