Hormuzský průliv zavřen-otevřen-zavřen – na jak dlouho tentokrát?

Výhled:

• Dnes se dozvíme výsledky o výrobní inflaci. Nejprve to bude z Německa, kde se očekává meziměsíční zvýšení inflace o 1,4 %, což by znamenalo meziroční pokles o 1,3 %. Následovat bude údaj z České republiky, kde očekáváme, že průmyslová inflace meziměsíčně vzrostla o 0,5 %, a to zejména díky nárůstu cen energií (především pohonných hmot). Nicméně v meziročním srovnání by byly ceny v průmyslu stále nižší o 2 %, ač v březnu byla deflace výraznější (-2,9 %). V dalších měsících ale mohou firemní náklady růst, pokud by se boje na Blízkém východě obnovily a ceny energií zůstaly na zvýšených úrovních.
• V úterý bude hlavní událostí slyšení možného budoucího šéfa Fedu Kevina Warshe v americkém Senátu. Dále dorazí výsledky průzkumu ZEW k hodnocení německé ekonomiky. Budoucí očekávání v minulém měsíci výrazně propadla a vzhledem k situaci na Blízkém východě nelze předpokládat návrat k optimismu. Ze Spojených států amerických se dozvíme, jak se vedlo maloobchodnímu sektoru. Po velmi solidních únorových číslech se očekává meziměsíční zrychlení tržeb, což je ovšem do značné míry dáno skutečností, že nejsou očištěny o inflaci, a ta v březnu výrazně povyskočila (+0,9 % m/m).
• Středa bude patřit údajům z eurozóny. Dopoledne Eurostat zveřejní předběžný odhad veřejného dluhu zemí vůči HDP. V odpoledních hodinách bude publikován výsledek spotřebitelské důvěry. Ta v březnu spadla ještě více, než se predikovalo, a duben velmi pravděpodobně nevlil domácnostem pozitivitu do žil.
• Ve čtvrtek budou zveřejněny dubnové výsledky PMI z Evropy i USA. Výsledky z března dopadly překvapivě dobře, když byznys pravděpodobně doufal, že válka na Blízkém východě bude pouze krátkého trvání. Válka ale trvá, ceny energií zůstávají zvýšené, což se podle nás projeví na zhoršeném sentimentu mezi podnikateli. Dále se také dozvíme každotýdenní statistiky z amerického trhu práce.
• Rovněž páteční den bude orámovaný průzkumy. V Česku to bude konjunkturální průzkum mezi spotřebiteli a podnikateli a je otázkou, zda z historického kontextu přetrvá pozitivní nálada. V Německu budou o hodinu později publikovány výsledky průzkumu ifo z německého podnikatelského sektoru. Ani ten pravděpodobně mnoho dobrých zpráv nepřinese. Celý týden zakončí finální výsledky dubnového průzkumu University of Michigan o důvěře mezi spotřebiteli a jejich inflační očekávání.

Pohled zpět:

• V pátek se světová ekonomika konečně dočkala toho, na co tak dlouho čekala. Hormuzský průliv byl otevřen. Írán oznámil, že tak učinil po dobu deseti dní, kdy má platit příměří mezi Izraelem a Libanonem. Finanční trhy pochopitelně tuto zprávu přijaly s potěšením. Cena ropy Brent poklesla pod 90 USD/barel a cena zemního plynu se na nizozemské burze snížila pod 40 EUR/MWh. Nicméně se nejedná o zcela volnou propustnost, když Írán vytyčil bezpečné cesty, na které budou dohlížet íránské bojové gardy. Navíc hned v sobotu přišla studená sprcha – Írán Hormuzský průliv opět uzavřel. Zároveň ekonomické škody již byly způsobeny, když jsou zatím viditelné především v inflaci. Spekulovalo se o možném zvýšení sazeb ze strany ECB již na dubnovém zasedání, ale vzhledem k aktuálnímu vývoji se zdá, že by tento krok byl unáhlený. Navíc z předchozích vyjádření vyplývá, že Rada guvernérů chce shromáždit více dat k dopadům na evropskou ekonomiku.
• Na konci minulého týdne byl ekonomický kalendář chudý. Pouze v Maďarsku byl zveřejněn údaj o mzdovém vývoji během února. V meziročním srovnání průměrná hrubá mzda vzrostla o 9,7 % na úroveň 725 540 HUF. Při aktuálním kurzu 14,98 CZK/HUF to znamená, že Maďaři pobírají přes 48 tis. Kč, zatímco průměrná mzda v ČR ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku činila více než 52 tis. Kč.
• Páteční zpráva o otevření Hormuzského průlivu způsobila, že se na akciových trzích v Americe a Evropě zelenalo. Americký index S&P 500 vzrostl o 1,2 % a německý DAX dokonce povyskočil o téměř 2,3 %. Pražský PX si připsal v uvozovkách jen 0,6 %, ale koruna posílila pod hranici 24,30 EUR/CZK.