Obnoví se boje na Blízkém východě? Co znamená rozvolnění fiskálních pravidel v ČR?

Výhled:

• Již v nočních hodinách byl zveřejněn úvodní odhad HDP Japonska za 1Q’26, kdy se očekávalo zrychlení mezičtvrtletní dynamiky z 0,3 % (revidováno na 0,2 %) na 0,4 %, ale výsledek byl nakonec ještě mírně lepší (0,5 %). V anualizovaném vyjádření měl růst akcelerovat z 1,3 % (revidováno na 0,8 %) na 1,7 %, ale realita opět překonala odhady (2,1 %). Na konci týdne bude ještě zveřejněna výše dubnové inflace, která by se podle mediánového odhadu trhu měla zvýšit z 1,5 % na 1,6 %. Jádrová inflace očištěná o ceny potravin a energií by sice mohla poklesnout z 2,4 % na 2,2 %, přesto je na finančních trzích zaceněno ze 78 %, že Bank of Japan na svém příštím zasedání v polovině června zvýší základní úrokovou sazbu na 0,75 %. Důvodem kromě udržení inflace pod kontrolou je snaha bankovní rady postupně normalizovat svou měnovou politiku.
• Dnešní ekonomický kalendář je jinak takřka prázdný, když jediným zajímavějším údajem budou probíhající prodeje domů v USA. Proč se zajímat o tuto statistiku? Existují minimálně dva důvody. Prvním je, že potenciální nárůst prodejů může signalizovat zhoršující se finanční situaci spotřebitelů, kteří nejsou schopni splácet koupi nemovitosti (ti, kteří tak učinili přes hypoteční úvěr) nebo své jiné životní potřeby. Druhým je pak dříve oznámený záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit či dokonce zakázat nákupy rodinných domů velkými institucionálními investory ve snaze učinit bydlení v USA dostupnější pro běžné spoluobčany.

Pohled zpět:

• Česká republika byla, a stále ještě je, jednou z nejlépe hospodařících zemí v Evropské unii, díky čemuž se může pyšnit nejlepším úvěrovým ratingem v CEE regionu. Dokonce má lepší hodnocení než i některé západní ekonomiky, například Francie či nejnověji Belgie. Ani v takovém případě by ale vlády neměly riskovat, že Česká republika tento status ztratí. To se ale právě nyní děje, když vládní koalice vzešlá z podzimních parlamentních voleb schválila návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel. Novela zákona obsahuje, že by šlo o tři roky prodloužit možnost vlády navyšovat rozpočtové výdaje na obranu nad požadovaná 2 % HDP (původně do roku 2033), aniž by se započítávaly do výdajových rámců rozpočtu. Zároveň velmi podobné opatření je navrhováno i pro investice do strategické infrastruktury podle liniového zákona (typicky výdaje na dopravní infrastrukturu, ale například i na výstavbu přehrad). Dále by mohla vláda v době války či jiných krizových situací bez souhlasu Sněmovny zvýšit své výdaje až o deset procent, což by znamenalo v současnosti více než o 200 mld. Kč výdajů. Problémem je ale definice, protože ve znění novely je poměrně vágní formulace, že by se to mohlo aktivovat i v případě zhoršené bezpečnostní situace (ta je v současné době téměř konstantně). Není vymezeno, že by se to vztahovalo jenom na období války nebo jasně vymezené situace. Navíc vláda zamýšlí zrušit i některé konsolidační kroky předchozí vlády. Ačkoli se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení vejít se do Maastrichtského kritéria deficitu (do 3 % HDP), její návrhy tento cíl vážně ohrožují. Naše predikce (i z důvodu nižšího růstu ekonomiky) očekává, že deficit veřejných finance skončí ve výši 3,2 % HDP. Květnová predikce ČNB pak předpokládá deficit na úrovni 3,1 % HDP (při odhadovaném vyšším růstu ekonomiky). Hospodaření vlády zajisté pozorně sleduje finanční trh a ten podle nás výše popsané návrhy ocení vyššími úroky. Očekáváme proto, že se výnos desetiletého dluhopisu bude pohybovat těsně nad 5 %, kam se vyšplhal ještě během včerejšího obchodování.
• Velmi křehké příměří na Blízkém východě sice trvá, ale mírové řešení se zdá být velmi vzdálené. Návrhy Íránu jsou nepřijatelné pro USA a návrhy USA jsou nepřijatelné pro Írán. Obě strany se tak ocitly v patové situaci, kterou chce Donald Trump rozlousknout dalšími hrozbami vůči Íránu, že čas na uzavření mírové dohody se krátí, nebo Američané obnoví bombardování Íránu. Ten podle posledních informací pronesl, že jednání pokračují. Obavy z opětovné eskalace konfliktu na Blízkém východě se projevily na nárůstu cen ropy, když se Brent dostal nad úroveň 110 USD/barel, což mohlo být spojeno i s faktem, že o víkendu vypršela americká výjimka na nákup ruské ropy přepravované po moři bez jakýchkoli sankcí. Ministr financi USA Scott Bessent včera uvedl, že je nově prodloužena o dalších 30 dnů.
• Americký index S&P 500 na začátku nového týdne nepatrně ztratil (-0,1 %), zatímco německý DAX si počínal velmi dobře (+1,5 %). Pražský PX si připsal 0,4 %. Koruna se stále drží okolo úrovně 24,30 EUR/CZK.