Včera Fed, ráno BoJ, dnes je na řadě ČNB, ECB, BoE a SNB

Výhled:

• Dnešní den bychom označit jako den centrálních bankéřů, protože nás čeká hned pět zasedání. Respektive už jen čtyři, protože během našich ranních hodin již bankovní rada Bank of Japan rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 0,75 %. Nejednalo se o žádné překvapení, když mezi analytiky panoval absolutní konsensus nad tímto rozhodnutím.
• Japonsko velmi často udává trendy (zvláště v moderních technologiích), ale tentokrát i nastavilo zrcadlo měnové politiky, protože očekáváme od všech dnešních zasedání úrokovou stabilitu. ČNB drží od loňského května základní úrokovou sazbu na úrovni 3,50 %, ale finanční trh koketoval s možností dodatečného snížení úrokových sazeb. To se ale změnilo po vypuknutí války na Blízkém východě, což vyvolalo obavy z návratu vysoké inflace, proto finanční trh nyní sází na možnost zvýšení úrokových sazeb. To ale označil člen bankovní rady Jakub Seidler jako předčasné. Navíc dodal, že pokud by se situace kolem konfliktu s Íránem uklidnila, ceny energií se normalizovaly a pokračovalo zpomalování inflace ve službách, mohla by se znovu otevřít debata o dalším snižování sazeb. Nicméně v současné situaci se jako nejvhodnější nastavení měnové politiky jeví stabilita úrokových sazeb, což souzní i s naším názorem. Na dnešním zasedání tak bankovní rada opět nechá úrokové sazby na stávající úrovni. Důležitá bude ovšem i následná tisková konference guvernéra Michla, na kterého budou jistě směrovány i otázky ohledně možného dopadu války na Blízkém východě na českou ekonomiku a potažmo měnovou politiku.
• Pozornost bude přitahovat také měnově-politické jednání ECB. Úrokové sazby se velmi pravděpodobně nezmění (depozitní sazba 2 %), ale primárně nás bude zajímat následná komunikace jejich představitelů. Situace na Blízkém východě způsobuje nárůst inflačních očekávání, a tak ECB potřebuje vyslat do světa zprávu, že situaci monitoruje a je připravena případně zasáhnout, pokud bude potřeba. Očekáváme tak z ECB spíše jestřábí rétoriku, na druhé straně ne takovou, která by znamenala okamžitou potřebu jednat (neboli zvýšit úrokové sazby). Je také dobré připomenout, že ECB zveřejní svou novou makroekonomickou predikci, ale protože termín jejího dokončení byl před vypuknutím války na Blízkém východě, nebude odrážet hodnocení jejího dopadu na ekonomiku eurozóny.
• Na okraji zájmu by neměla zůstat ani zasedání Bank of England a Švýcarské národní banky, ale i v jejich případě očekáváme, že převáží obezřetný přístup a stabilita úrokových sazeb zvítězí. V případě Bank of England by tak základní sazba zůstala na 3,75 % a ve Švýcarsku by setrvala základní sazba na rovných 0 %. 

Pohled zpět:

• Včera americký Fed rozhodl v souladu s všeobecnými očekáváními o ponechání úrokových sazeb v pásmu 3,50-3,75 %. Pro tento krok zvedlo ruku 11 členů měnového výboru, když pouze Stephen Miran preferoval snížení úrokových sazeb o 25bb. Zároveň Fed zveřejnil svou novou makroekonomickou predikci, na základě níž očekává letošní růst HDP o 2,4 % (v prosinci 2,3 %) a rovněž navýšil odhad celkové inflace v roce 2026 na 2,7 % (v prosinci 2,4 %) a jádrové inflace z 2,5 % na 2,7 %. Predikce míry nezaměstnanosti na konci tohoto roku zůstala na 4,4 % a nezměnil se ani výhled úrokových sazeb, když tzv. dot-plot naznačuje pouze jedno snížení sazeb a v příštím roce pak ještě jedno. Nicméně další rozhodnutí budou přijímána od zasedání k zasedání na základě příchozích dat o inflaci a z pracovního trhu.
• K obezřetnosti Fed vybízejí také tamní výrobní ceny, které v únoru meziměsíčně povyskočily o 0,7 % a dokonce tempo oproti lednu zrychlilo (0,5 %). Mediánová predikce trhu pak dokonce očekávala zpomalení cenové dynamiky na 0,3 %. Meziroční růst akceleroval ze 2,9 % na 3,4 % a pokud bychom abstrahovali od cen energií a potravin, tak ceny ve výrobě dokonce rostly téměř 4% tempem. Navíc z důvodu války na Blízkém východě rostou ceny ropy, což může zabránit dalšímu poklesu inflace. Krátkodobá inflační očekávání se podle předsedy Powella i proto zvýšila. Zároveň je to riziko pro další vývoj cen zboží, na který se Fed podle slov svého předsedy chce soustředit. Pokud nebude zřejmý další dezinflační vývoj, prostor pro snížení úrokových sazeb se ještě zúží. Tato vyjádření byla další živnou půdou pro americký dolar, který posílil vůči euru a kurz EUR/USD se dostal zpět pod hranici 1,15.
• Eurostat včera publikoval finální odhad únorové inflace. V případě meziměsíční dynamiky došlo k mírné revizi, když místo růstu o 0,7 % se cenová hladina zvýšila v uvozovkách pouze o 0,6 %. Meziroční údaje byly potvrzeny, celková inflace tak stoupla z 1,7 % na 1,9 % a její jádrová složka pak ze 2,2 % na 2,4 %. Nicméně se jedná již o vzdálenou minulost vzhledem k situaci na Blízkém východě, která může zcela narušit dosavadní inflační trendy.
• Akciovým trhům nesvědčí pokračující konflikt na Blízkém východě a investory nepotěšil ani obezřetný přístup Fedu, proto americký index S&P 500 ztrácel a odepsal 1,4 %. Nevedlo se ani německému DAX, který ztratil téměř 1 %. Naopak pražský PX si připsal 0,5 %. Koruna včera mírně oslabila k 24,46 EUR/CZK.