První zasedání Fedu pod Warshem za námi, dnes je na řadě ČNB, ale také BoE či SNB

Výhled:

• Bankovní rada ČNB drží základní úrokovou sazbu na úrovni 3,50 % již více než rok, přičemž rozhodnutí byla přijímána jednohlasně. Nicméně dnešní měnově-politické jednání ČNB zdaleka není předem dané. To naznačují i poslední komentáře centrálních bankéřů, když se v pátek zveřejněném rozhovoru pro agenturu Bloomberg vyjádřil guvernér Aleš Michl, že argumenty pro zvýšení sazeb zesílily a červnová úprava měnové politiky (čtěte zvýšení sazeb) je reálnou možností. Podle člena bankovní rady Jana Procházky, jsou šance mezi pokračující stabilitou sazeb a jejich zvýšením zcela vyrovnané. Finanční trh i mírná většina analytiků začala očekávat zvýšení úrokových sazeb na základě této více jestřábí rétoriky. Pro přísnější měnovou politiku hraje stále zvýšená jádrová inflace (2,9 %) zejména díky zvýšenému tempu zdražování v oblasti služeb a bydlení. Růst mezd navíc nezpomaluje a rizikem je mimo jiné také uvolněnější fiskální politika. Naše predikce se ale mírně přiklání ke stabilitě úrokových sazeb vzhledem k předchozí komunikaci bankovní rady, kdy měnová politika byla hodnocena jako mírně restriktivní a ze zápisu z posledního měnově-politického jednání vyplývala shoda na tom, že zvyšovat úrokové sazby by bylo předčasné. Členové bankovní rady navíc opakovaně uváděli, že českou ekonomiku zastihl negativní nabídkový šok v mnohem lepší pozici, než tomu bylo v roce 2022, což jí poskytuje více času na vyhodnocení dopadů války na Blízkém východě do reálné ekonomiky. V tomto směru podporuje naši prognózu také dosažení dohody mezi USA a Íránem na konci minulého týdne, přičemž memorandum by mělo být zástupci obou zemí podepsáno zítra. Navíc měnové podmínky v české ekonomice se zpřísnily prostřednictvím nárůstu tržních sazeb a také silnější koruny, která tlumí dovozní inflaci. Zároveň měnová politika by měla být tzv. vpřed hledící a na měnově-politickém horizontu ČNB očekává dle své květnové makroekonomické predikce inflaci poblíž 2 %. Důležitým bodem je také, že střednědobá inflační očekávání zatím vypadají dobře ukotvená. Argumenty tak existují pro stabilitu i zvýšení sazeb a je otázkou, které nakonec převáží pro jednotlivé členy bankovní rady.
• V dopoledních hodinách zveřejní své rozhodnutí také Švýcarská národní banka. Ta podle drtivé většiny analytiků (včetně nás) ponechá základní úrokovou sazbu na 0,00 %. Inflace se pohybuje pod 1 %, přičemž inflační tlaky drží na uzdě švýcarský frank, který v době zvýšené geopolitické nejistoty posílil. Tamní ekonomika tak zatím nepociťuje vyšší náklady z importu a deflace výrobních a dovozních cen, ač pomalejším tempem, pokračuje.
• Bank of England také základní úrokovou sazbu nezmění, ale ta zůstane na podstatně vyšší úrovni než ve Švýcarsku, a to konkrétně na 3,75 %. Inflace v květnu zůstala v meziročním vyjádření těsně pod 3 %. Jádrová inflace pak zrychlila ze 2,5 % na 2,6 %, když inflace ve službách po dubnovém poklesu na 3,2 % v květnu opět akcelerovala na 3,7 %. Centrální bankéři tak hodlají být ostražití i za La Manchem

Pohled zpět:

• Včerejší zasedání amerického Fedu vyústilo v široce očekávané ponechání úrokových sazeb v cílovém pásmu 3,50-3,75 %, ale přesto můžeme říci, že měnově-politické jednání pod novým předsedou Kevinem Warshem bylo interesantní. Nová makroekonomická predikce obsahuje pouze nepatrné změny, co se týká růstu ekonomiky a výše nezaměstnanosti. Výrazně byl ale navýšen odhad inflace, a to ze 2,7 % na 3,6 % a v případě jádrové složky ze 2,7 % na 3,3 % v letošním roce. Hlavní pozornost ale poutal tzv. dot-plot s výhledem dalšího pohybu sazeb. Prvním klíčovým bodem je, že nový předseda Fedu odmítl nastínit svou představu, jak by se sazby mohly vyvíjet, což souvisí s jeho přesvědčením, že by se Fed neměl tolik zavazovat k určitým krokům a neměl trhům poskytovat tzv. forward guidance (Warsh i proto prosadil výrazné zkrácení oficiálního prohlášení). Zbytek měnového výboru vyplnil příslušný „formulář“ a vyslal jestřábí signál. Polovina FOMC se aktuálně přiklání k alespoň jednomu zvýšení sazeb do konce tohoto roku a dalších osm členů pak jejich stabilitu na stávají úrovni. Investoři nyní očekávají zpřísnění měnové politiky o 25bb již v říjnu. Na finančních trzích to vyústilo v nárůst výnosů státních dluhopisů zejména na krátkém konci, což byla živná půda pro americký dolar, který výrazně posílil a kurz EUR/USD prolomil úroveň 1,15.
• Eurostat sice potvrdil ve svém finálním odhadu, že inflace v eurozóně v květnu meziměsíčně stoupla o 0,1 % a meziročně o 3,2 %, nicméně výsledek jádrové inflace byl navýšen z 2,5 % na 2,6 %. Ta tak vzrostla z dubnových 2,2 %, přičemž hlavní podíl na tom mají rostoucí ceny služeb, jejichž cenová dynamika zrychlila ze 3 % na 3,5 %. To může být jeden z argumentů pro Radu guvernérů ECB, aby přistoupila ke zpřísnění své měnové politiky a zabránila tak potenciálnímu růstu inflace. V tuto chvíli stejně jako finanční trh očekáváme jedno zvýšení úrokových sazeb, a to letos v září.
• Tržby v americkém maloobchodě meziměsíčně v květnu stouply o 0,9 %, přičemž velmi podobný výsledek registrujeme také u maloobchodních prodejců, kteří neprodávají auta (+0,8 %). V obou případech byl růst tržeb vyšší, než se kterým počítala mediánová predikce trhu. Zároveň je na místě připomenout, že tyto údaje nejsou očištěny o cenové vlivy, a jelikož inflační tlaky v USA doutnají, v nominálním vyjádření rychleji rostou i útraty.
• Akciím v USA se vůbec nezamlouvalo vyznění zasedání Fedu, a tak americký index S&P 500 odepsal 1,2 %. Evropa byla v mírném plusu, když německý DAX vzrostl o 0,1 % a pražský PX o 0,2 %. Koruna se pohybuje okolo 24,15 EUR/CZK a už netrpělivě vyhlíží dnešní zasedání ČNB.