Fed zvýšil sazby, ČNB ho však dnes nejspíše následovat nebude

Ranní okénko
17. 9. 2026

Čtvrtek nabídne zasedání ČNB, na kterém bankovní rada nejspíše rozhodne o stabilitě úrokových sazeb na stávající úrovni. Původně jsme předpokládali, že by ČNB mohla jít výše s úrokovými sazbami, nicméně z poslední komunikace se zdá, že centrální bankéři chtějí zatím vyčkat na další data. Základní úroková sazba tak pravděpodobně zůstane na 3,75 %. Na této úrovni pak patrně ponechá svou základní sazbu také Bank of England.

Výhled:

  • Hlavní událostí dnešního dne je zasedání ČNB. Komunikace centrálních bankéřů i poslední makroekonomická predikce ČNB hovoří spíše pro stabilitu úrokových sazeb. My jsme se původně mírně přikláněli ke druhému zvýšení úrokových sazeb v rámci tohoto roku. Jednak jádrová inflace vzrostla na 3 % a mnoho důvodů pro její pokles, který očekává ČNB, nevidíme. Dále celková inflace na začátku příštího roku podle nás vzroste nad 3 %, tudíž pokud chtějí udržet centrální bankéři reálné úrokové sazby kladné, bylo by záhodno jít se sazbami výše. Úvěrová aktivita opět akcelerovala, když růst úvěrů firem i domácností dosahuje dvouciferných hodnot. Navíc návrh státního rozpočtu na rok 2027 ukazuje ještě hlubší deficit, než se kterým se v kuloárech počítalo. Bankovní rada ČNB opakovaně upozorňovala na inflační riziko v podobě deficitního hospodaření státu a nyní hrozí jeho materializace. Fiskální politiku, která tak nejspíše bude expanzivnějšího charakteru, by měla vyvažovat přísnější měnová politika. Faktorem by mohly být také kroky ECB a Fedu, které na svých zářijových zasedání zvýšily úrokové sazby. Navíc se očekává, že by obě hlavní centrální banky mohly jít se sazbami ještě výše, což bude vytvářet tlak na ČNB, aby tak také učinila. To jsou argumenty pro zpřísnění měnové politiky, nicméně pravděpodobnost zvýšení sazeb se již dnes na základě rozhovoru viceguvernérky E. Zamrazilové z minulého týdne snížila. Nadále se však kloníme ke scénáři, že se tak jednou stane do konce letošního roku, což naznačil člen bankovní rady Jan Kubíček.
  • Rovněž Bank of England čeká měnově-politické zasedání a i v jejím případě se očekává, že se úrokové sazby nezmění. Základní úroková by tak měla zůstat na současné úrovni v ČR (3,75 %). Nicméně v dalších měsících by podle trhu mohly jít sazby výše, když na listopad i prosinec je aktuálně zaceněno zvýšení sazeb vždy po 25bb.
  • Eurostat zveřejní finální údaje o srpnové inflaci v eurozóně. Žádné překvapení se však nepředpokládá, meziměsíčně by tak měla inflace vzrůst o 0,4 % a meziročně o 3,3 %. To je dosud nejvyšší hodnota v letošním roce, přičemž v dalších měsících by se podle nás měla inflace pohybovat okolo horní hrany tolerančního pásma ECB (3 %). Výraznější pokles očekáváme až ve druhém čtvrtletí příštího roku

Pohled zpět:

  • Dlouho očekávané zasedání Fedu je za námi a nakonec se centrální bankéři jednomyslně rozhodli zvýšit úrokové sazby o 25bb do cílového pásma 3,75-4,00 %. Zpřísnění měnové politiky bylo zaceněno na finančních trzích a rovněž bylo předpokládáno většinou analytiků včetně nás. Hlavním důvodem tohoto kroku je nadále zvýšená inflace, kterou se Fedu nepodařilo po covidovém období stlačit ke svému 2% cíli. Ta se od něj naopak dokonce vzdálila v důsledku války na Blízkém východě, když stouply zatím zejména ceny pohonných hmot. Z oficiálního prohlášení však zmizela zmínka o nabídkovém šoku, který v předchozím půl roce zapříčinil nárůst inflace. To ukazuje, že ve Fedu rostou obavy, že se vyšší ceny energií promítnou i do cen zboží, služeb a inflačních očekávání (tzv. sekundární efekty). V kombinaci se stále odolnou domácí poptávkou je zřejmé, že měnová politika bude muset být restriktivnější (finanční podmínky podle představitelů Fedu nejsou dostatečně restriktivní). Patrné je to i z nové makroekonomické predikce Fedu, kdy se většina měnového výboru přiklání k ještě jednomu zvýšení sazeb do konce tohoto roku. Tento výhled je v souladu s naší predikcí, kdy aktuálně předpokládáme ještě jedno zvýšení úrokových sazeb v prosinci. Náš pohled podporuje také hodnocení samotného Fedu stavu americké ekonomiky, která roste solidním tempem a trh práce je ve velmi dobré kondici. Odhad míry nezaměstnanosti na konci tohoto roku byl snížen ze 4,3 % na 4,1 %, ale naopak inflační výhled byl navýšen (celková PCE inflace ze 3,6 % na 3,7 % a jádrový index ze 3,3 % na 3,4 %). Nová makroekonomická predikce společně s tiskovou konferencí Kevina Warshe byla jasně jestřábího charakteru, když Fed ukazuje, že se primárně soustředí na inflaci. Výnosová křivka se mírně zploštila, když se výnos desetiletého dluhopisu drží okolo 5 %, zatímco výnosy na krátkém konci výnosové křivky rostly, což byla živná půda pro americký dolar a kurz EUR/USD propadl až ke 1,146.
  • Včerejší den nabídl z české ekonomiky údaj o vývoji výrobních cen. V průmyslu ceny vzrostly meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 2,0 %, což bylo v souladu s naší i tržní predikcí. Stouply zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů, když cena ropy Brent na světových trzích rostla po vypovězení mírového memoranda mezi USA a Íránem a po nedávné eskalaci konfliktu, kdy se do něj větší měrou zapojili jemenští Húsiové. Naše aktualizovaná predikce na vývoj cen ropy sice očekává postupný pokles cen ropy k 80 USD/barel na konci tohoto roku, to však za předpokladu mírnější rétoriky ze strany USA a snahy situaci deeskalovat před listopadovými mid-terms. Ceny v zemědělství sice meziročně dále klesají, ale bod obratu se blíží. Navíc ceny stavebních prací a tržních služeb jsou dále na vzestupu, což v kombinaci s dalšími proinflačními riziky podle nás vyústí v potřebu zpřísnit měnovou politiku ze strany ČNB, ač na dnešním měnově-politickém jednání se tak pravděpodobně ještě nestane. Více se dočtete zde.
  • Kromě rozhodnutí Fedu jsme se včera z USA také dozvěděli, jak se vyvíjejí maloobchodní tržby. Po červencovém propadu o 0,5 % došlo k jejich meziměsíčnímu nárůstu o 1,2 % v srpnu, zatímco tržní predikce byla 0,8 %. Nicméně je třeba zmínit, že se jedná o nominální růst, tedy neočištěný o inflaci. Ta vzrostla ve srovnání s červencem o 0,4 %, což pomohlo k tomuto velmi slušnému výsledku. Navíc meziměsíční nárůst tržeb nad 1 % byl zaznamenán i bez započítání prodejů aut a paliv.
  • Včerejší výstup Fedu se vůbec nezamlouval akciím v USA, a tak americký index S&P 500 vymazal zisky zaznamenané v průběhu dne, ale nakonec odepsal téměř 0,5 %. Německý DAX si naopak připsal 0,5 %. Pražský PX poklesl čtvrtý den v řadě, tentokrát o 0,3 %. Koruně se nebude líbit posilování amerického dolaru, ta se aktuálně drží u 24,30 EUR/CZK a podpory z ČNB se dnes nejspíše nedočká.
Martin KronMartin KronAnalytik