Tento týden zápis Fedu i PMI z Evropy a USA

Výhled:

• Dnes ráno ČSÚ zveřejní ceny průmyslových výrobců za červenec. V červnu tuzemská výrobní inflace meziměsíčně poklesla o 0,4 % a meziroční růst zvolnil na 1,3 %, k čemuž vedle levnějších průmyslově zpracovaných potravin a energií pomáhá i silnější kurz koruny. Naše prognóza očekává, že inflace meziměsíčně vzroste o 0,2 %, meziročně o 1,5 %. Odpoledne z USA dorazí srpnový Empire State Manufacturing Index od newyorského Fedu, který v červenci překvapil nárůstem na 15,6 bodu díky oživení nových zakázek.
• V úterý bude zveřejněn německý a evropský průzkum ZEW za srpen. Z USA dorazí červencová data ze stavebního sektoru (stavební povolení a nově zahájená výstavba) a také čísla o červencové průmyslové produkci, která v červnu vykázala mírný růst o 0,1 %.
• Ve středu Eurostat potvrdí finální čísla červencové inflace v eurozóně a zveřejní vývoj nákladů práce. Z USA se dozvíme, co je uvedeno v zápise z posledního jednání Fedu (FOMC Minutes), na kterém Fed ponechal sazby na 3,50–3,75 %, ale tři členové již hlasovali pro jejich zvýšení.
• Ve čtvrtek se z Německa dozvíme červencovou výrobní inflaci (PPI). V červnu ceny výrobců klesly meziměsíčně o 0,3 % a meziročně vzrostly o 1,8 %. Ze zámoří dorazí týdenní data z trhu práce a také červencový Leading Index, který v červnu poklesl o 0,2 %.
• V pátek budou po celý den postupně přicházet data předběžných indexů PMI za srpen z Německa, eurozóny i USA. Sledovat budeme také průzkum ECB o inflačních očekáváních spotřebitelů, indikátory dohodnutých mezd a červencovou spotřebitelskou důvěru v eurozóně.

Pohled zpět:

• Česká národní banka zveřejnila písemný zápis ze svého zasedání, které se uskutečnilo minulý týden. Bankovní rada rozhodla všemi sedmi hlasy o ponechání základní úrokové sazby na stávající úrovni (2T reposazba 3,75 %), přičemž celková rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle vyhodnotila v souhrnu jako proinflační. Hlavním důvodem pro ponechání sazeb na stávající úrovni bylo jednak předchozí červnové zvýšení a fakt, že nově příchozí data nepatrně zmírnila akutní potřebu další reakce a poskytla prostor pro vyhodnocení dosavadního účinku měnové politiky. Ta navíc již nyní působí dostatečně restriktivně nejen skrze sazby, ale i díky silnějšímu kurzu koruny, vyšším výnosům na dlouhém konci výnosové křivky. Mezi hlavní proinflační rizika rada řadí přetrvávající poptávkové tlaky, vysokou a setrvačnou jádrovou inflaci taženou cenami služeb, rychlý růst mezd, který zaostává za produktivitou práce, silnou úvěrovou aktivitu a možné dopady konfliktu na Blízkém východě na ceny komodit. Naopak protiinflačně působí slábnoucí zahraniční poptávka, mírnější růst HDP, a již zmíněný silný kurz koruny. Další vývoj sazeb bude záviset především na tom, zda zpomalí mzdový růst, začne klesat jádrová inflace a opadne úvěrová dynamika. Právě z těchto důvodů je stále ještě možné jedno dodatečné zpřísnění měnové politiky.
• Zpřesněné údaje o HDP za 2Q’26 v eurozóně potvrdily, že ekonomika eurozóny meziročně vzrostla o 1,0 %, mezičtvrtletně o 0,4 %. K růstu přispěl slušný výkon německé ekonomiky (+0,2 %) a Španělska (+0,7 %).
• Maloobchodní tržby za červenec v USA s volatilním sektorem automotive meziměsíčně poklesly o 0,3 % m/m. Celkové maloobchodní tržby se meziměsíčně snížily o 0,6 %. Předběžné výsledky průzkumu University of Michigan za srpen ukázaly, že index spotřebitelského sentimentu po dvou měsících růstu klesl o zhruba 8 % na hodnotu 51,0, přičemž propad zaznamenal jak index současné ekonomické situace, tak i index očekávání. Obavy z vysokých cen přetrvávají, přičemž pouze 8 % respondentů počítá s tím, že růst jejich příjmů překoná inflaci. Krátkodobá inflační očekávání pro nadcházející rok mírně vzrostla na 4,3 %, dlouhodobá inflační očekávání zůstávají stabilní na úrovni 3,3 %.
• Americký index S&P ztratil o -0,17 %, německý DAX vzrostl o 0,53 %, pražský PX o 0,18 %. Koruna se pohybuje okolo 24,20 EUR/CZK.