Ceny energií opět letí vzhůru

Ranní okénko
15. 9. 2026

Dnes se zaměříme průzkum ZEW z Německa, který by měl potvrdit lepší vnímání největší evropské ekonomiky a její alespoň dočasný odraz ze stagnace.

Výhled:

  • Hlavním ekonomickým údajem dnešního dne je průzkum instituce ZEW týkající se německé ekonomiky. Na začátku letošního roku byla budoucnost největší evropské ekonomiky vnímána relativně kladně (index očekávání dosahoval téměř +60 bodů), ale poté přišla válka na Blízkém východě. Exportně orientovaná ekonomika, jako je ta německá, měla být zasažena novým skokovým nárůstem cen energií, s tím souvisejícím vyšším dovozem, opět pozdrženým oživením zahraniční poptávky, a to v situaci, kdy spotřeba domácností nadále zůstává utlumená. Index budoucího vývoje tak výrazně poklesl a v dubnu dosáhl svého lokálního dna na úrovni -17,2 bodů. Od té doby však kontinuálně roste, když se evropská ekonomika včetně Německa ukázala odolnější, než se předpokládalo. Ve 2Q’26 vzrostla ekonomika našeho západního souseda mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,0 %. Poměrně překvapivé je, že růstu pomohla zahraniční poptávka, a to navzdory velmi napjaté geopolitické situaci a nižšímu exportu do Číny. Bylo to však vykompenzováno vyšším vývozem v rámci Evropské unie, a zvláště střední Evropy, což se projevilo také na výkonu průmyslu, když jeho zpracovatelská část vzrostla o takřka 1 %. Hrubá přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila o 1,1 %, což je první meziroční růst od začátku roku 2023. Vládní výdaje se pak meziročně zvýšily o 3 % a signalizují první dopady fiskálního balíčku do reálné ekonomiky. Je ovšem otázkou, zda se nejedná spíše o cyklické nakopnutí tamního hospodářství než o strukturální reformy, protože nemalá část finančních prostředků směřovala do sociální oblasti a zdravotnictví. Na druhé straně není možné zapomínat, že spotřeba domácností je spíše brzdou růstu, když se zvýšila pouze o 0,1 %. Celkové vyznění aktuálního stavu německé ekonomiky je relativně kladné (zvláště ve srovnání s předchozími chudými roky) a medián trhu očekává, že by index budoucích očekávání mohl vzrůst na 40 bodů. Naše predikce dokonce očekává ještě vyšší hodnotu (42,3 bodů). To by korespondovalo s posledními revizemi predikcí růstu HDP v Německu směrem výše.
  • Ze Spojených států amerických dorazí výsledky průzkumu, který se však týká pouze podnikatelské nálady ve zpracovatelském průmyslu, který má na starosti newyorská pobočka Fedu. Poslední výsledky ze srpna ukázaly na nejlepší náladu v odvětví v rámci tohoto roku, a dokonce od konce roku 2021. Mediánový odhad analytiků očekává, že optimismus mírně ustoupí a dojde k snížení indexu ze 20,6 na 15,0 bodů. Pro průmysl podobně jako v Evropě je klíčové, jak se bude vyvíjet konflikt na Blízkém východě a s tím související ceny energií. Nejpatrnější dopad je zatím na ceny pohonných hmot pro spotřebitele, ale podobně nepříjemné je to i pro výrobce, protože ropa a ropné produkty jsou jedním ze základních vstupů ve výrobních procesech.

Pohled zpět:

  • Novému týdnu zatím dominuje geopolitika, a především vývoj války na Blízkém východě. Napětí opět roste, když jemenští Húsiové podnikli již na konci předchozího týdne útoky na ropnou infrastrukturu Saudské Arábie. Navíc se zmocnili klíčového ostrova v průlivu Bab al-Mandeb, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Export saudskoarabské ropy směrující primárně do Asie tak dostává další trhlinu. To vyvolává strach z nedostatku ropy, což se v kombinaci se stále uzavřeným Hormuzským průlivem pochopitelně projevuje na rostoucích cenách energií. Ropa Brent překonala již 108 USD za barel a zemní plyn na nizozemské burze stoupl nad 80 EUR/MWh. V té souvislosti se investoři domnívají, že centrální banky budou muset zpřísnit své měnové politiky, proto rostly tržní úrokové sazby. Zároveň jsme viděli posuny výnosových křivek směrem vzhůru a posun EUR/USD k 1,154, když americký dolar posiloval na pozadí rostoucí averze k riziku.
  • Začátek tohoto týdne byl z pohledu příchozích dat takřka prázdný. Dozvěděli jsme se pouze, že běžný účet platební bilance skončil v červenci v deficitu ve výši 34,17 mld. Kč. Červnový výsledek byl sice revidován pozitivně, když byl schodek snížen z více než 80 mld. Kč na -65,2 mld. Kč, nicméně i přesto byl běžný účet platební bilance třetí měsíc v řadě v minusu.
  • Akciové trhy nevstoupily do tohoto týdne pravou nohou, když americký index S&P 500 i německý DAX odepsaly 0,5 %. Pražský PX zaznamenal dokonce ztrátu přes 0,8 %. Koruna včera krátce oslabila nad úroveň 24,30 EUR/CZK a okolo této hranice se aktuálně pohybuje.
Martin KronMartin KronAnalytik