Centrální bankéři zasedají v období zvýšené geopolitické nejistoty

Výhled:

• Dnes se za pár minut dozvíme, jak se během února vyvíjela tuzemská výrobní inflace. Naše prognóza očekává meziměsíční nárůst cen v průmyslu o 0,1 %, ale v meziročním srovnání by to znamenalo jejich pokles o 2,8 % (v lednu -3,0 %). Z USA dorazí únorové statistiky o průmyslové výrobě.
• V úterý bude nejzajímavějším údajem průzkum ZEW týkající se německé ekonomiky, a to zejména s ohledem na budoucí očekávání, která naposledy mírnila předchozí optimismus. Navíc současná geopolitická situace pravděpodobně vlnu pozitivity také nepřinese.
• Středa bude patřit americkému Fedu, který podle nás i trhu podruhé za sebou nechá úrokové sazby zaparkovány na stávající úrovni 3,50-3,75 %. Zajímavější tak může být následná tisková konference guvernéra J. Powella a jeho odpovědi ohledně situace na Blízkém východě s implikacemi pro měnovou politiku.
• Ve čtvrtek nás čeká mnoho zasedání centrálních bankéřů, ale výsledek bude pravděpodobně vždy stejný. V současném napjatém geopolitickém prostředí s ohledem na situaci na Blízkém východě a s nejistým budoucím vývojem nejspíše centrální bankéři zvolí vyčkávací strategii. Očekáváme tak, že ECB, ČNB i SNB ponechají sazby na aktuální úrovni. Stejně tak se podle trhu zachová i BoJ a BoE.
• Pátek z pohledu ekonomických dat už bude klidnější, když bude zveřejněn pouze únorový výsledek výrobní inflace v Německu. Očekává se další meziroční pokles, nicméně v březnu se trend může otočit vzhledem k situaci na Blízkém východě a s tím spojeného růstu cen ropy na světových trzích.

Pohled zpět:

• Dva týdny války na Blízkém východě uplynuly, a tak není škodu udělat si menší rekapitulaci, jak se to projevilo na finančních trzích. Cena ropy Brent se před začátkem války pohybovala u 72 USD/barel, nyní osciluje okolo magické hranice 100 USD/barel, tedy téměř 50% nárůst. Cena zemního plynu krátkodobě vzrostla o více než 100 % (z 32 na 65 EUR/MWh), aktuálně se obchoduje těsně pod 50 EUR/MWh. V reakci na vypuknutí války rostla hodnota zlata, které překonalo dokonce 5400 USD/unce, nicméně následně došlo ke korekci a nyní se dá koupit unce za méně než 5100 USD. Důvodem tohoto vývoje je, že se investoři obávají možné nové inflační vlny, proti které budou centrální banky bojovat přísnější měnovou politikou. Úrokové sazby by tak podle trhu měly zůstat výše (ve srovnání se začátkem války), což snižuje atraktivitu zlata. Konkrétně u amerického Fedu se ještě donedávna očekávalo první snížení úrokových sazeb v tomto roce během června, nyní je zaceněno až na prosinec. V případě ECB se v současné chvíli sází až na dvojí zvýšení úrokových sazeb. Z tohoto titulu rostly tržní úrokové sazby, ale také výnosy státních dluhopisů, což platí jak pro USA, eurozónu, tak také pro Česko. Vítězem tohoto vývoje je z ekonomického hlediska americký dolar, který vůči euru posílil až k úrovni 1,142 EUR/USD. Tento výčet dokazuje, jak válka na Blízkém východě zásadně ovlivnila dění na finančních trzích, a co může způsobit, pokud bude trvat delší dobu v případě další eskalace.
• Pátek byl ve znamení amerických dat. Negativním překvapením byl růst největší světové ekonomiky v posledním kvartále minulého roku, když anualizovaně vzrostla pouze o 0,7 % (původní odhad 1,4 %). Důvodem je pomalejší tempo útrat domácností, nižší vládní výdaje a také výraznější pokles exportu. Meziroční inflace se dle indexu PCE zvýšila v lednu o 2,8 % (v prosinci 2,9 %), ale jádrová inflace naopak mírně zrychlila ze 3 % na 3,1 %. Navíc i meziměsíční dynamika zůstává zvýšená a není v souladu s dosažením 2% inflačního cíle. Zřejmě i proto poklesla spotřebitelská důvěra dle průzkumu University of Michigan z 56,6 na 55,5 bodů, ačkoli trh očekával ještě hlubší pokles (54,8 bodů). Příliš povzbudivá není ani lednová stagnace objednávek zboží dlouhodobé spotřeby, na druhé straně bez sektoru dopravy došlo k jejich mírnému nárůstu o 0,4 %. Relativně dobrou zprávou je alespoň, že se v lednu zvýšily meziměsíčně osobní příjmy i výdaje. Navíc pro Američany hledající nové zaměstnání existuje více možností, když podle průzkumu JOLTS je nyní 6946 tis. otevřených pracovních pozic, což je o skoro 400 tis. více než v prosinci.
• Konec minulého týdne se nesl v pesimistické náladě. Americký index S&P 500 i německý DAX odepsal 0,6 %. Index pražské burzy poklesl třetí den v řadě, z toho dva dny po sobě o více než 1 %, tentokrát o 1,1 %. Koruna se usadila v předchozích dnech u 24,40 EUR/CZK, ale během pátka oslabovala k 24,50 EUR/CZK.