Inflace se v USA přiblížila 4 %

Ranní okénkoInflaceCeny energií
13. 5. 2026

Ve středu nejspíše ČSÚ stvrdí svůj úvodní odhad, že meziroční inflace v Česku povyskočila na 2,5 %. Poté Eurostat vydá zpřesněný odhad HDP eurozóny za 1Q’26, když podle prvotních údajů mezičtvrtletní dynamika zvolnila na pouze 0,1 % a v meziročním srovnání na 0,8 %. V odpoledních hodinách dorazí výsledky výrobní inflace z USA, které by měly signalizovat pokračující inflační tlaky v tamní ekonomice.

Výhled:

  • Dnes se nejprve zaměříme na finální odhad dubnové inflace v České republice. Ta podle předběžného odhadu zrychlila v meziročním srovnání z 1,9 % na 2,5 % v souladu s naší predikcí. Inflaci vytáhly nad 2% cíl ČNB zejména ceny pohonných hmot, naopak výraznějšímu zvýšení zabránily ceny potravin a nealkoholických nápojů, které byly meziročně levnější o 1,3 %. Nicméně měnová politika má pouze omezený vliv na vývoj cen energií a potravin, proto centrální bankéře nejspíše bude zajímat více vývoj jádrové inflace. Ta v březnu vzrostla na 2,9 % a v dubnu nelze vyloučit její další nárůst vzhledem k mírnému zrychlení inflace ve službách ze 4,7 % na 4,8 %. Právě jádrová inflace těsně pod 3 % byla častým argumentem pro bankovní radu, aby cyklus uvolňování měnové politiky zastavila na úrovni 3,50 %. Nyní s válkou na Blízkém východě bude zejména pozorováno, zda se vyšší ceny ropy nezačínají propisovat i do dalších segmentů ekonomik – do cen zboží a služeb neboli zda se neprojevují sekundární efekty ropného šoku. To bude jeden z rozhodujících faktorů pro to, zda ČNB přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. V tuto chvíli ale nejsou zřejmé důkazy, bankovní rada proto podle nás bude zatím vyčkávat s úpravou měnové politiky.
  • Dále Eurostat vydá zpřesněný odhad růstu ekonomiky eurozóny za letošní první kvartál. Podle úvodního údaje růst HDP mezičtvrtletně činil pouze 0,1 % a v meziročním srovnání dynamika růstu zvolnila na 0,8 %. Za celý letošní rok pak v tuto chvíli odhadujeme růst eurozóny o 0,5 %, čímž by se naplnilo riziko stagflačního scénáře (nižší růst, vyšší inflace). Ve stejný čas se dozvíme, jak se vedlo evropskému průmyslu za březen. Velkou podporu evropské ekonomice si však od něj neslibujeme, když očekáváme meziměsíční pokles výroby o 0,4 % (medián trhu +0,2 %), což by v meziročním vyjádření znamenalo pokles o více než 2 % (medián trhu -1,6 %).
  • Ve Spojených státech amerických budou publikovány výsledky výrobní inflace za duben. Ta pravděpodobně ukáže na rostoucí inflační tlaky, když meziměsíčně by mohly vzrůst o 0,5 % a meziročně dokonce o 4,8 %. Důvodem je růst cen energií a zejména ropy, ale i jádrová složka (bez potravin a energií), by měla stoupnout ze 3,8 % na 4,3 %.

Pohled zpět:

  • Hlavním ekonomickým údajem včerejšího dne i celého týdne byla dubnová inflace ve Spojených státech amerických. Ta po silném meziměsíčním nárůstu v březnu o 0,9 % povyskočila o dalších 0,6 % v souladu s mediánovou predikcí trhu. Momentum jádrové inflace pak zrychlilo z 0,2 % na 0,4 %, což bylo více, než s čímž počítal trh (0,3 %). V meziročním srovnání celková inflace akcelerovala ze 3,3 % na 3,8 %, přičemž odhad trhu byl 3,7 %. Rovněž skutečnost jádrové inflace překonala predikci trhu (2,7 %), když vzrostla z 2,6 % na 2,8 %. V té návaznosti finanční trh nadále sází na úrokovou stabilitu Fedu po celý letošní rok, nicméně pravděpodobnost zvýšení sazeb na prosincovém zasedání se zvýšila ze včerejších 13 % na 19 %. Výnos amerického desetiletého dluhopisu během včerejšího dne vzrostl na 4,43 %.
  • V České republice se podíl nezaměstnaných snížil z 5 % na 4,9 % v dubnu, ačkoli naše i tržní predikce očekávala ještě výraznější pokles na 4,8 %. Nižší nezaměstnanost je dána začátkem jara, kdy se rozeběhly sezónní práce, typicky v zemědělství. Na druhé straně v průmyslu pokračují tendence většího propouštění.
  • Z Německa jsme se dozvěděli, jak v rámci průzkumu ZEW hodnotí finanční analytici současnou situaci tamní ekonomiky včetně jejího budoucího vývoje. V případě hodnocení aktuálního rozpoložení německé ekonomiky skepse stoupla, když index poklesl z -73,7 na -77,8 bodů takřka v souladu s predikcí trhu. U budoucího vývoje došlo k mírnému zlepšení, když index vzrostl z -17,2 na -10,2 bodů, což ale stále značí pesimistické nálady. Není překvapivé, že to má souvislost s válkou na Blízkém východě, ale také s malou akceschopností vlády F. Merze, která měla přinést mnoho reforem k nastartování největší evropské ekonomiky. Nicméně v mnohých případech se lidovci nedokážou dohodnout na řešení se svým koaličním partnerem – sociální demokracií.
  • Americký index S&P 500 v úterý odepsal necelých 0,2 %, ale německý DAX dokonce 1,6 %. Ani pražské burze se nedařilo, když ztratila 1 %. Koruna mírně oslabila k úrovni 24,33 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik