Příměří na Blízkém východě trvá, ale dlouhodobé řešení zatím v nedohlednu

Ranní okénko
13. 4. 2026

V minulém týdnu se finančním trhům částečně ulevilo, když se podařilo dosáhnout alespoň dočasného příměří mezi USA a Íránem. Mírová jednání pokračovala o víkendu v Pákistánu, ale dle dostupných informací ke shodě mezi oběma stranami nedošlo. Otázkou tak zůstává, zda příměří nebude pouze přechodnou fází, když obě strany sporu vidí mnoho bodů zcela odlišně.

Výhled:

  • Dnes budeme zejména sledovat, jak finanční trhy interpretují Trumpem oznámenou blokádu Hormuzského průlivu americkým námořnictvem a víkendová jednání mezi americkou a íránskou delegací. Nicméně vzhledem k tomu, že žádného progresu v jednání nebylo dosaženo, investoři začnou nový týden v risk-off náladě. Dále se zaměříme na dopad výsledků parlamentních voleb v Maďarsku, kde vyhrála opozice v čele s P. Magyarem, na středoevropský region. Z ekonomických dat budou zveřejněny pouze výsledek běžného účtu platební bilance v ČR a počet prodaných existujících domů v USA.
  • V úterý by mělo být nejprve potvrzeno, že tuzemská inflace meziročně vzrostla na 1,9 %. Zajímavější však by měla být její struktura včetně vývoje jádrové inflace. V USA výrobní inflace signalizovala inflační tlaky, které v březnu ještě zesílily v důsledku války na Blízkém východě.
  • Ve středu by finální odhad inflace v Polsku měl stvrdit, že i zde inflace během března povyskočila výše. Zápis z posledního zasedání MNB by měl odhalit připravenost centrálních bankéřů zasáhnout jak v boji proti případně dále rostoucí inflaci, tak také za účelem podpory forintu. Z eurozóny se dozvíme, jak se v únoru vedlo průmyslu a z USA, jaká je v něm nálada.
  • Čtvrtek přinese velmi zajímavý údaj z Číny, kde by podle odhadu analytiků mohl meziroční růst ekonomiky zrychlit ze 4,5 % na konci minulého roku na 4,8 % v letošním prvním kvartále. Pomoci by tomu měla i průmyslová výroba, u které se očekává meziroční růst o více než 5 % v březnu. Dozvíme se také, jak se dařilo americkému průmyslu během března, ale tak dobré jako v Číně to asi nebude. Eurostat nejspíše potvrdí, že inflace v eurozóně vzrostla z 1,9 % na 2,5 % v březnu. ECB zveřejní zápis ze svého březnového zasedání a budeme hledat případné náznaky dalšího postupu na dubnovém zasedání.
  • V pátek dorazí pouze informace o mzdovém vývoji během února z Maďarska, kde by meziroční dynamika měla sice zpomalit, ale stále se odhaduje dvouciferný nárůst. Tento vývoj je dán zejména zvyšováním platů ve státní sféře před parlamentními volbami, které se konaly včera.

Pohled zpět:

  • Na konci minulého týdne byl nejzajímavějším údajem inflace ve Spojených státech amerických. Ta dle indexu CPI postupně klesala až na 2,4 %, ale v březnu zejména v souvislosti s nárůstem cen pohonných hmot v důsledku zdražování ropy na světových trzích celková inflace stoupla na 3,3 % (tržní odhad 3,4 %). V meziměsíčním srovnání se cenová hladina zvýšila v souladu s mediánem trhu o 0,9 %. Na druhé straně jádrová inflace meziměsíčně vzrostla o 0,2 % stejně jako v únoru, zatímco se predikoval zvýšení cenové dynamiky na 0,3 %. V meziročním vyjádření jádrová inflace zrychlila z 2,5 % na 2,6 %, přičemž trh očekával ještě mírně vyšší hodnotu (2,7 %).
  • Úřad práce publikoval zprávu, že se podíl nezaměstnaných v České republice snížil z únorových 5,2 % na rovných 5 % v březnu. Hlavní důvod poklesu tkví v začátku sezónních pracích (například ve stavebnictví či zemědělství) s nástupem teplejšího počasí. Další vývoj bude ovlivněn situací na Blízkém východě, kdy v případě, že by se dočasné příměří proměnilo v trvalejší řešení, nezaměstnanost by měla dále postupně klesat. Pokud by se však válka opět rozhořela a trvala v řádu měsíců, nezaměstnanost by v letošním roce skončila v průměru nad 5 %.
  • V závěru předchozího týdne jsme se ještě dozvěděli, že průmyslové objednávky v USA meziměsíčně v únoru stagnovaly. Zajímavější však byly výsledky průzkumu University of Michigan, ze kterého vychází, že spotřebitelská důvěra výrazně poklesla, když index ji měřící se snížil z 53,3 na 47,6 bodů. Výrazný propad nastal jak u hodnocení současné ekonomické situace, tak očekávání budoucího vývoje. Pesimismus pramení především ze strachu z vyšší inflace, když se inflační očekávání na horizontu jednoho roku zvýšila ze 3,8 % na 4,8 % a dlouhodobá (pětiletá) pak ze 3,2 % na 3,4 %.
  • Akciové trhy ve světě zařadily neutrál a pravděpodobně čekaly na mírová jednání v Islámábádu. Americký index S&P 500 ztratil nepatrných 0,1 % a německý DAX vykázal červenou nulu. Naproti tomu pražský PX si připsal výrazných 1,7 % zejména díky titulům z finančního sektoru. Naopak výrazně ztrácely akcie evropských zbrojařů včetně tuzemské společnosti CSG. Koruna si udržela zisky z minulého týdne a pohybuje se těsně pod hranicí 24,40 EUR/CZK.

.

Martin Kron Martin Kron Analytik +420 775 600 992