ECB zvýšila úrokové sazby a dveře pro další zpřísňování měnové politiky si nechává otevřené
Ranní okénko
12. 6. 2026
Tento týden zakončí finální odhad inflace v Německu za květen, výše tuzemského běžného účtu platební bilance za duben a předběžné výsledky květnového průzkumu University of Michigan.
Výhled:
Již dnes ráno by se mělo potvrdit, že meziroční inflace v Německu v květnu zastavila svůj růst. Podle metodiky německého statistického úřadu došlo k jejímu poklesu z dubnových 2,9 % na 2,6 %. Takřka stejného výsledku bylo dosaženo i podle evropské metodiky, když růst inflace zvolnil z 2,9 % na 2,7 %. Inflace tak zůstává v tolerančním pásmu, ale je mírně zvýšená, což platí i pro druhou největší ekonomiku eurozóny, Francii. Ve Španělsku či Itálii pak inflace dokonce povyskočila nad zmíněnou úroveň.
V dopoledních hodinách Česká národní banka zveřejní, jak se vyvíjel běžný účet platební bilance během dubna. Ten byl v prvním čtvrtletí letošního roku v přebytku přes 52 mld. Kč, což je ale více než 2x méně než za stejné období loňského roku. K horším výsledkům může přispět také nižší přebytek obchodní bilance vzhledem k vyššímu nárůstu importu než exportu mimo jiné z důvodu vyšších cen ropy, kterou musíme dovážet. Pro květen trh predikuje, že běžný účet platební bilance skončí opět v zelených číslech, a to konkrétně ve výši 20 mld. Kč.
Týden zakončí předběžné výsledky průzkumu University of Michigan. Po květnovém propadu spotřebitelské důvěry na historická minima trh očekává její nepatrné zlepšení, když by index vyjadřující nálady spotřebitelů mohl vzrůst ze 44,8 na 46 bodů. Nicméně inflační očekávání pravděpodobně zůstanou nadále zvýšená, když na horizontu jednoho roku by mohla setrvat v blízkosti 5 % a na dlouhodobém horizontu (5-10 let) pak na necelých 4 %. To vyvolává strach o finanční situaci mezi americkými domácnostmi, které mohou ve větší míře odkládat některé nákupy.
Pohled zpět:
Hlavní událostí včerejšího dne bylo zasedání ECB. To vyústilo v očekávané zvýšení úrokových sazeb o 25bb, depozitní sazba tak byla navýšena ze 2 % na 2,25 %. Přestože preferovaným přístupem ECB v dalších týdnech a měsících je závislost na datech a rozhodování z jednání na jednání, nelze vyloučit ani výraznější zpřísňování měnové politiky. Nicméně aktualizovaná verze makroekonomické predikce ECB byla revidována směrem ke stagflačnímu scénáři: inflace nahoru, růst dolů. Co se týče růstu HDP, finální odhad za 1Q’26 a slabé předstihové ukazatele (např. PMI) již nyní naznačují rizika směrem dolů s predikovaným růstem o 0,8 % v letošním roce. V případě inflace se jeví problematický zejména rok 2027, když byl výrazně navýšen odhad jádrové inflace, což zdůrazňuje potřebu, aby ECB zůstala ostražitá. Známky druhotných efektů do inflace na pozadí vyšších cen energií zatím nejsou patrné, nicméně celková inflace by měla klesnout zpět k 2% cíli až ve druhé polovině příštího roku. Nadále očekáváme, že Rada guvernérů zvýší úrokové sazby ještě jednou, a to v září letošního roku, přičemž rizika naší predikce hodnotíme nyní jako vyvážená.
Konflikt na Blízkém východě se opět vyostřil po vzájemných útocích USA a Íránu. Americký prezident Donald Trump nejdříve uvedl, že Američané obsadí ostrov Charg, který je pro Írán obzvláště důležitý z důvodu exportu ropy. Následně od tohoto záměru včetně bombardování Íránu ustoupil. Navíc bude údajně brzy oznámen termín podpisu dohody. Finanční trhy věří, že se doopravdy konečně může podařit dosáhnout dohody, a proto cena ropy Brent včera klesla pod 90 USD/barel.
Ze Spojených států amerických jsme se dozvěděli, jak se vyvíjela výrobní inflace. Ta v květnu meziměsíčně stoupla o 1,1 %, což bylo výrazně nad tržním odhadem (0,7 %). Na druhé straně dubnový výsledek byl korigován níže z 1,4 % na 1,1 %. V meziročním vyjádření výrobní inflace zrychlila z 5,7 % (původně 6,0 %) na 6,5 %. Růstové tempo jádrové složky bez cen potravin a energií zůstalo na 4,9 % (dubnový výsledek byl revidován z 5,2 %). Ve stejný čas dorazily každotýdenní statistiky z amerického trhu práce, které ukázaly, že nově podaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti (z 225 tis. na 229 tis.) i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti (z 1771 tis. na 1795 tis.) mírně přibylo. Kombinace těchto výsledků s trhy příliš neotřásla, když se i nadále očekává v příštích měsících úroková stabilita od Fedu.
Naděje na podepsání dohody mezi USA a Íránem v nejbližších dnech podpořila akciové trhy v USA, když si americký index S&P 500 připsal téměř 1,8 %. Německý DAX vzrostl jen nepatrně (+0,1 %) a pražský PX byl v zisku 0,3 %. Koruna zůstává pod hladinou 24,20 EUR/CZK a bude sledovat dnešní komentáře guvernéra ČNB Aleše Michla v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.