Nový týden ve znamení geopolitiky a inflace v USA

Ranní okénkoInflaceNezaměstnanost
9. 11. 2026

Nejdůležitějším ekonomickým údajem tohoto týdne bude úterní výsledek říjnové inflace v USA, která může naznačit další kroky Fedu. Jinak budou v centru pozornosti případné pokroky v mírových jednáních ohledně konfliktu na Blízkém východě a další kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Výhled:

  • Dnes Úřad práce ukáže, jak se vyvíjí tuzemská nezaměstnanost. My očekáváme její mírný pokles z 5 % na 4,9 % v říjnu. Dále se dozvíme, jaká je aktuální nálada investorů v eurozóně a inflační očekávání v USA.
  • V úterý bude v Česku zveřejněn finální odhad říjnové inflace, jejíž meziroční růst podle ČSÚ nepatrně zvolnil z 2,5 % na 2,4 %. Z celosvětového hlediska však bude důležitější výsledek říjnové inflace v USA, kde ale statistici ukážou pouze meziměsíční dynamiku. Meziroční údaj nebude k dispozici, protože inflační data za říjen 2025 nebyla sesbírána v důsledku rekordně dlouhého shutdownu federálních úřadů.
  • Středa nabídne pouze finální údaje o spotřebitelské inflaci v Německu, kde v meziročním srovnání inflace zamířila podle národní i evropské metodiky zpět pod 3 %.
  • Ekonomický kalendář je ve čtvrtek poloprázdný, když budou publikována data pouze v USA, a to spíše druhého řádu – každotýdenní údaje z trhu práce a prodeje existujících domů.
  • V pátek bude nejprve zveřejněn zpřesněný odhad HDP za 2Q’26, přičemž úvodní údaj překonal očekávání analytiků mezičtvrtletním růstem o 0,4 % a meziročně o 1,3 %. Dále bude zveřejněn zápis ze zasedání ČNB, ze kterého se dozvíme, jak hlasovali jednotliví členové bankovní rady. Týden pak uzavřou výrobní ceny ve Spojených státech amerických.

Pohled zpět:

  • Česká národní banka v pátek zveřejnila ve větším detailu svou makroekonomickou prognózu, ze které vyplývá, že by se ještě mohly zvyšovat úrokové sazby. Nicméně na základě komunikace bankovní rady se domníváme, že 4 % by mohly být stropem, ale rizika jsou zřetelně vychýlena výše. Dále ČNB očekává, že růst HDP dosáhne letos 1,7 % a v příštím roce 2,5 % a v případě inflace je predikována průměrná výše v tomto roce na 2,1 % a v roce 2027 nárůst na 3,2 %. Rovněž Ministerstvo financí publikovalo svou aktualizovanou verzi a jejich odhady jsou takřka totožné.
  • Konec týdne byl bohatý na ekonomická data. Německý průmysl v září místo očekávané stagnace meziměsíčně vzrostl o 0,7 %, ale v meziročním srovnání tempo růstu zvolnilo z 0,7 % (revidováno níže z 2,3 %) na 0,4 %. Mnohem lépe je na tom tuzemský průmysl, jehož produkce stoupla v září ve srovnání se srpnem o 2,7 % a meziročně dokonce o 6,2 %. Růst byl celoplošný, ale rizikem zejména pro energeticky náročná odvětví jsou stále zvýšené ceny energií. Více se dočtete zde. Bilance zahraničního obchodu skončila v září s kladným saldem ve výši necelých 24 mld. Kč, což bylo nad mediánovém odhadem trhu. Meziročně je však nižší zejména z důvodu vyšších cen energetických komodit, které ve velkém dovážíme. Více se dočtete zde.
  • V USA byly zveřejněny klíčové údaje z tamního trhu práce, které ukázaly jeho odolnost. Nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor vzniklo v říjnu 165 tis., ačkoli se očekávalo jen 70 tis. Zároveň byl údaj za září revidován výše z 29 tis. na 60 tis. Dále místo predikované stability míry nezaměstnanosti na 4,2 % došlo k jejímu mírnému snížení na 4,1 %. V neposlední řadě průzkum University of Michigan ukázal, že spotřebitelská důvěra Američanů se lehce zlepšila, a to jak v případě hodnocení současné situace, tak budoucích očekávání, mimo jiné i díky mírnému poklesu inflačních očekávání.
  • Americká firma onsemi, specializující se na výrobu pokročilých polovodičů, zrušila svůj plán na rozšíření svého závodu v Rožnově pod Radhoštěm za 2 mld. USD. Údajně za tímto rozhodnutím stojí globální situace, a ne hodnocení investičního prostředí v Česku. Těžko se tomu však věří, když předchozí vláda uvalila windfall tax na banky či energetické firmy. Současná koalice pak zdaní rafinérie a hlasitě se mluví o sektorové dani pro banky. Kdo bude na řadě příště? Ať tak či onak, pro českou ekonomiku je to veliká škoda, že se největší investice v historii ruší, a to navíc ve velmi pokročilé výrobě polovodičů, která může zvýšit přidanou hodnotu našeho hospodářství.
  • Americký index S&P 500 hluboké čtvrteční ztráty korigoval pouze nepatrně růstem o 0,3 %. Červený čtvrtek v USA se přelil i do Evropy, kde německý DAX odepsal téměř 2 %. Pražský PX na tom byl lépe, když se jeho hodnota snížila pouze o 0,4 %. Koruna se i po velmi zajímavém týdnu drží u úrovně 24,30 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik