Tento týden půjde ECB se sazbami vzhůru a tlak na Fed, aby také tak učinil, roste

Ranní okénkoInflace
8. 6. 2026

Kromě vývoje konfliktu na Blízkém východě budou finanční trhy zajímat zejména výsledky spotřebitelské i výrobní inflace ve Spojených státech amerických, kde inflační tlaky začínají bobtnat čím dál silněji. Čeká nás také zasedání Evropské centrální banky, která nejspíše zpřísní svou měnovou politiku. Zvýšení úrokových sazeb se zdá jasné, aby centrální bankéři naznačili svou ochotu zabránit dalšímu růstu inflace.

Výhled:

  • Dnes již za pár minut zveřejní Český statistický úřad dubnové statistiky z průmyslu a zahraničního obchodu. Očekáváme, že meziroční růst průmyslové výroby opět mírně zpomalí, a to konkrétně na 0,6 %. V případě bilance zahraničního obchodu predikujeme snížení kladného salda z takřka 32 mld. Kč na necelých 9 mld. Kč z důvodu vyšších nákladů na dovoz energetických surovin a také snahou firem zejména během března se předzásobit, což mohlo krátkodobě posílit tuzemský vývoz do zahraničí. Z eurozóny se dozvíme, jak se vyvíjí důvěra investorů a z USA pak také vývoj inflačních očekávání na horizontu 1 roku.
  • Úterý kromě stavu devizových rezerv České národní banky nabídne informaci o průmyslové výrobě v Německu. Z USA dorazí údaj o bilanci zahraničního obchodu, jehož deficit by se podle mediánového odhadu analytiků mohl mírně zmenšit.
  • Středeční den bude patřit údajům o inflaci. Nejprve velmi pravděpodobně ČSÚ potvrdí svůj předchozí odhad květnové inflace, která v meziročním srovnání poklesla na 2,4 %. Zajímat nás ale bude také struktura inflace s ohledem na potenciální postup ČNB v dalších měsících. Z globálního hlediska však bude zásadnější květnová inflace v USA. Ta by podle predikcí mohla dále akcelerovat z 3,8 % na 4,2 %. V takové situaci bude pro nového předsedu Fedu Kevina Warshe nemožné doručit snížení úrokových sazeb.
  • Ve čtvrtek z USA dorazí květnový výsledek výrobní inflace, která bude signalizovat pokračující cenové tlaky. Pro finanční trhy bude důležitější událostí měnově-politické jednání ECB, která podle mnoha indicií přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. S tímto scénářem počítá i naše prognóza, přičemž jeho pravděpodobnost se blíží podle sázek investorů až k 97 %. Nyní je tak spíše otázkou než zda, ale kolikrát Rada guvernérů zvýší úrokové sazby. My aktuálně předpokládáme ještě jedno další zvýšení sazeb v září. Budoucí postup může naznačit nová makroekonomická predikce ECB a také následná tisková konference prezidentky Ch. Lagarde.
  • V pátek týden zakončí finální odhad inflace v Německu za květen, výše tuzemského běžného účtu platební bilance za duben a předběžné výsledky květnového průzkumu University of Michigan.

Pohled zpět:

  • Na konci minulého týdne byly publikovány klíčové údaje z amerického trhu práce. V souladu s očekáváními míra nezaměstnanosti zůstala v květnu na úrovni 4,3 %, ale nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor vzniklo téměř 2x více (172 tis.), než se predikovalo (88 tis.). Zároveň byl výrazně revidován směrem výše dubnový výsledek, a to konkrétně ze 115 tis. na 179 tis. Data navíc ukazují stabilizaci pracovního trhu napříč sektory. Fed se tak může soustředit více na inflační rizika, což se projevilo na rostoucích sázkách finančního trhu na zpřísnění měnové politiky za Atlantikem. Aktuálně je plně zaceněno zvýšení sazeb v prosinci, díky čemuž posílil americký dolar a kurz EUR/USD se dostal k 1,152.
  • V pátek přišly smíšené zprávy z tuzemského maloobchodu. Tou dobrou je, že již tak silný březnový výsledek meziročního nárůstu tržeb maloobchodních prodejců (4,9 %) byl revidován na 6,2 %. Na druhé straně růst v dubnu zpomalil na 1,6 %, když svou roli velmi pravděpodobně sehrál termín velikonočních svátků. Ty letos proběhly na začátku dubna, díky čemuž se mohly posunout nákupy domácností již do konce března, což by vysvětlovalo výborné výsledky za březen. Nicméně nelze vyloučit ani faktor zvolňující spotřeby domácností na pozadí současné geopolitické situace a zvýšení obav o další vývoj inflace. Ta se ale v květnu vrátila na dosah 2% cíle ČNB, což by domácnosti mohlo alespoň částečně uklidnit. Více v komentáři.
  • Eurostat si pro nás připravil nepříjemnou novinku na konci minulého týdne, když podle finálního odhadu ekonomika eurozóny místo mezičtvrtletního růstu o 0,1 % v 1Q’26 poklesla o 0,2 %. Revize je do značné části způsobena tradičně volatilními výsledky Irska, kde nakonec nedošlo ke snížení výkonu jen o 2 %, ale rovnou o 12,1 %. Co se týká struktury HDP, zpomalil růst spotřeby domácností i vlády a v případě investic došlo dokonce k jejich snížení o 0,2 %. Export se snížil o 0,2 %, zatímco import stoupl o 0,5 %. Propad ekonomiky je sice ovlivněn statistickými efekty z Irska, přesto lze říci, že riziko stagflačního scénáře poslední výsledky přiživily.
  • Silné výsledky reportu o zaměstnanosti v USA se projevily také na nárůstu výnosů státních dluhopisů, a naopak poklesem akciových indexů. To v kombinaci s výprodeji akcií v polovodičovém odvětví způsobilo pokles amerického indexu S&P 500 o 2,6 %. Ztráty v Evropě byly menšího ražení, když německý DAX odepsal 0,8 % a pražský PX 0,4 %. Koruna si zatím udržuje nabyté zisky z minulého týdne a pohybuje se okolo hranice 24,20 EUR/CZK.
Martin KronMartin KronAnalytik