Jak moc poklesne inflace pod 2 % a co na to ČNB?

Výhled:

• Ekonomický vrchol tohoto týdne je tu! Již za chvíli Český statistický úřad odhalí úvodní odhad lednové inflace. Její výše je každým rokem těžkou zkouškou pro všechny analytiky, protože na začátku nového roku existuje mnoho neznámých, které se hůře odhadují. To odpovídá i značnému rozptylu v rámci ankety agentury Bloomberg, kdy se odhady pohybují v rozmezí 1,1-2,0 %. Mediánová predikce trhu činí 1,6 %, což se rovná také naší predikci. Zdá se, že tak ani není otázkou, zda inflace poklesne pod cílová 2 %, ale jak hluboko.
• Přesto se domníváme, že bankovní rada ČNB na svém odpoledním zasedání nechá úrokové sazby opět nezměněny. Důvodem je, že jádrová inflace zůstává zvýšená (v prosinci 2025 byla 2,8 %), když zejména ceny služeb zdražují nadále okolo 5 %. Navíc se obáváme, že při rostoucí spotřebitelské poptávce a zvýšených mzdových nákladech není mnoho důvodů pro zpomalení růstu cen v této oblasti. To znamená, že pokud jádrová inflace zvolní, tak podle našeho odhadu pouze nepatrně. Bankovní rada několikrát akcentovala nutnost snížení cenové dynamiky v oblasti služeb, aby bylo potenciálně možné dodatečně snížit úrokové sazby. Navíc aktuální nastavení měnové politiky by mělo mít dopad do reálné ekonomiky až za 12-18 měsíců (tzv. měnově-politický horizont), kdy předpokládáme, že se inflace vrátí nad 2 %. Bankovní rada ČNB by tak neměla reagovat na aktuální pokles inflace, která se dostane v některých měsících letošního roku pod cíl ČNB, ale do určité míry způsobeným administrativním zásahem nové vlády v podobě odpuštění POZE. Tento efekt ale v příštím roce vyprchá, přičemž i samotní představitelé ČNB v čele s guvernérem uváděli, že již cílí na dosažení 2% cíle v letech 2027-2028. V tomto období vnímáme proinflační rizika plynoucí ze struktury české ekonomiky (trh práce či nemovitostní trh), ale také růst cen ve službách, uvolněnější fiskální politiku či efekt zavedení systému ETS 2. Základním scénářem pro nás v tuto chvíli zůstává stabilita sazeb, nicméně vnímáme rizika možného dodatečného snížení sazeb v průběhu roku, když vidíme v poslední době určitou změnu rétoriky u některých členů bankovní rady ve více holubičím směru. Více o dalším pohybu úrokových sazeb může také nabídnout nová makroekonomická prognóza z dílny ČNB.
• O pár minut dříve zveřejní své rozhodnutí o úrokových sazbách také Evropská centrální banka, ale v tomto případě panuje absolutní konsensus, že zvítězí varianta úrokové stability. Naše prognóza pak předpokládá, že tento stav vydrží po celý letošní rok a rovněž sázky trhu inklinují k tomu scénáři.
• V neposlední řadě získáme informace o tom, jak se v prosinci vedlo maloobchodnímu sektoru. Ten podle nás zažil solidní vánoční sezónu a jeho reálné tržby se zvýšily o 4,1 %. Trh je o něco méně optimistický (3,4 %). Ze Spojených států amerických by mohly statistiky o počtech nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a v případě tzv. challenger job cut je to jisté. Ten po většinu minulého roku naznačoval vyšší ochotu firem propouštět.

Pohled zpět:

• Již dnes ráno dorazil výsledek průmyslových objednávek z Německa, kde v prosinci došlo k jejich silnému meziměsíčnímu nárůstu o takřka 8 %, zatímco trh predikoval jejich pokles (o -2,2 %). Jedná se o další z pozitivních signálů přicházejících od našeho západního souseda, že by se tamní ekonomika mohla odrazit ode dna.
• Polská národní banka na svém včerejším zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 4 %. Rozhodnutí ovšem nebylo předem dané, když analytická obec byla téměř rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability a snížením sazeb o 25bb. Polský zlotý tak v této souvislosti mírně posílil vůči euru, zhruba o 0,2 % na 4,22 EUR/PLN. Bankovní rada NBP se pravděpodobně rozhodla počkat na výsledek lednové inflace (zveřejněna bude příští týden), aby měla jistotu, že se inflace vyvíjí příznivě. Pokud se tak stane, na březnovém zasedání nebude stát nic tomu, aby šly sazby dolů.
• Eurostat zveřejnil lednovou výši inflace v eurozóně, která se vyvíjela téměř v souladu s očekáváními. Meziměsíčně poklesla o 0,5 % a meziroční růst zpomalil z 1,9 % na 1,7 %. Navíc i jádrová složka mírně poklesla z 2,3 % na 2,2 %, ačkoli se predikovala její stagnace. Pozitivní zprávou pak je, že ani výrobní inflace nenaznačuje případné rostoucí inflační tlaky. V lednu se ceny ve výrobě v meziměsíčním srovnání snížily o 0,3 % a meziročně pak dokonce o 2,1 %.
• Ze Spojených států amerických dorazil alespoň jeden údaj o tamním trhu práce a tím byl průzkum ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru. Podle něj v lednu vzniklo 22 tis. pracovních míst mimo zemědělský sektor a výrazně tak zaostal za predikcemi trhu (45 tis.). Ochlazování trhu práce tak pokračuje, ale přesto lze říci, že se pomalu stabilizuje a situace zatím ani vzdáleně není dramatická. Na závěr dne byl publikován index ISM pro služby, který zůstal na 53,8 bodech, když všechny jednotlivé složky zůstaly nad 50 body.
• Hodnota amerického indexu S&P 500 se včera snížila o 0,5 % a německého DAX pak dokonce o 0,7 %. Naopak pražský PX vzrostl čtvrtý den v řadě, tentokrát o 0,7 %. Koruna během včerejška oslabila k 24,36 EUR/CZK.