Rozhodnutí Polské národní banky s otazníkem

Výhled:

• Dnes se dozvíme výsledek měnově-politického zasedání Polské národní banky. Naše prognóza se mírně přiklání k tomu, že základní úroková sazba zůstane stabilní na 4 %. Avšak v analytické obci pro stabilitu nepanuje jednoznačná shoda a na snížení sazeb o 25 bb sází 12 analytiků (15 pro zachování stability). Data z pracovního trhu naznačují, že růst mezd zpomaluje (+ 7 %), míra nezaměstnanosti činí 5,7 %. Inflace se pohybuje okolo 2,4 %, HDP rostlo v loňském roce o 3,6 %.
• Eurostat zveřejní předběžný odhad spotřebitelské inflace v eurozóně za leden. Analytická obec, stejně jako náš odhad, předpokládají, že inflace v lednu poklesne na 1,7 %. Jádrová složka zůstane 2,3 %. Ve stejnou dobu se dozvíme, jak se v prosinci vyvíjela výrobní inflace v eurozóně. Trh očekává, že meziměsíčně ceny poklesly o 0,3 %, po listopadovém nárůstu o 0,5 %. Meziročně předpokládá pokles dokonce o 2,3 %. Naše prognóza je mírnější, když předpokládá meziroční pokles o 2,1 % a meziměsíční snížení o 0,1 %.
• Nakonec dorazí data zaměstnanosti ADP z USA za leden. Trh očekává přírůstek nových pracovních míst v soukromém sektoru na úrovni 45 tisíc. Tento report může nabrat na důležitosti vzhledem k novému shutdownu. Dozvíme se také ISM ve službách za leden. Trh odhaduje, že index mírně poklesne z prosincových 53,8 bodů (po revizi) na 53,5 bodu. ISM ve službách roste od loňského září, kdy dosáhlo hranice 50 bodů.

Pohled zpět:

• Výsledky prosincového průzkumu JOLTS o počtu otevřených pracovních míst v USA jsme se z důvodu shutdownu nedozvěděli. Po jednáních ve Sněmovně reprezentantů se předpokládá závěrečné hlasování o návrhu zákona, který má ukončit částečné ochromení vládních úřadů, které trvá od soboty. Je velmi pravděpodobné, že shutdown bude trvat pouze krátce. Nicméně v pátek měly být publikovány oficiální vládní statistiky z tamního trhu práce za leden, což se vzhledem k nastalé situace nejspíše posune na později.
• Francie přijala rozpočtový zákon a schválila rozpočet na rok 2026. Přijetí zákona se pojilo hned dvakrát s hlasováním o nedůvěře vládě premiéra Sébastiena Lecornua. Finanční plán plánuje snížit deficit veřejných financí na 5 % HDP (2025 = -5,4 %), avšak původně měla vláda ambice snížit deficit až na 4,7 %. Evropská komise od Francie vyžaduje, aby stabilizovala veřejný dluh, který je v poměru k HDP třetí nejvyšší v EU (po Řecku a Itálii). Francie počítá, že vybere dodatečných 7,3 mld. eur z vyšších daní pro vybrané firmy, ale daň pro superbohaté se nepodařilo prosadit. Výdaje na obranu vzrostou o 6,5 mld. eur.