Dopady války na Blízkém východě, tento týden údaje z ČR a z amerického trhu práce

Výhled:

• Dnes budeme především sledovat, jak finanční trhy vnímají dění na Blízkém východě po americko-izraelském útoku na Írán (náš pohled v prvním odstavci v „pohledu zpět“). Kromě toho Ministerstvo financí ukáže, jak se vyvíjel státní rozpočet během dosavadního průběhu roku za rozpočtového provizoria. Již dopoledne se dozvíme výsledek tuzemského PMI z průmyslu, kde očekáváme jeho návrat nad klíčovou hranici 50 bodů. Rovněž z USA dorazí tento výsledek (ač dle jiné metodiky instituce ISM), kde se predikuje mírný pokles, ale stále by měl zůstat nad zmíněnou hranicí, která odděluje konjunkturu a recesi v daném odvětví.

• V úterý by měl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu potvrdit, že česká ekonomika v posledním kvartále minulého roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,4 %. Zaměříme se však i na strukturu růstu, přestože jeho motorem nejspíše zůstala spotřeba domácností. Dále Eurostat zveřejní úvodní odhad únorové inflace, která podle nás v meziročním srovnání stagnovala na 1,7 %.

• Ve středu se nejprve dozvíme výsledek úvodního odhadu únorové inflace v České republice. Ta podle nás zůstane pod 2 %, ale inflace ve službách stále nepolevuje. Odpoledne bude zveřejněno rozhodnutí Polské národní banky, která se podle nás i trhu poprvé v letošním roce uchýlí ke snížení základní úrokové sazby (ze 4 % na 3,75 %). Z USA dorazí první údaj v rámci tohoto týdne z pracovního trhu, a tím bude průzkum ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru mimo zemědělství.

• Čtvrtek bude patřit datům z amerického trhu práce, když budou publikovány každotýdenní statistiky počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti, ale také tzv. challenger job cuts. Zajímavý pohled může být také na vývoj produktivity práce (i s ohledem na další vývoj na akciových trzích ve vztahu k AI) a také na jednotkové mzdové náklady. ECB zveřejní zápis ze svého únorového zasedání.

• V pátek se dozvíme, jak se vyvíjely v posledním kvartále minulého roku tuzemská mzdy. V nominálním vyjádření očekáváme růst o 6,9 % a vzhledem k průměrné inflaci 2,2 % v daném období by reálná mzda vzrostla o 4,5 %. Eurostat během dopoledne nejspíše potvrdí, že ekonomika eurozóny mezičtvrtletně stoupla o 0,3 % a meziročně o 1,3 %. V neposlední řadě dorazí klíčové údaje z amerického trhu práce, kdy podle odhadu trhu mělo vzniknout během února 60 tis. nových pracovních míst mimo zemědělství, ale míra nezaměstnanosti se mohla nepatrně zvýšit ze 4,3 % na 4,4 %. 

Pohled zpět:

• V sobotu nad ránem podnikly USA s Izraelem vojenské akce proti Íránu. Ten provedl několik protiúderů na území států (Katar, Bahrajn, UAE a další), kde se nacházejí americké vojenské základny. Írán nicméně hlásí četné ztráty včetně svých předních představitelů, zejména svého duchovního vůdce. Další osud Íránu je tak nejistý, což zvyšuje geopolitickou nejistotu. Dá se očekávat, že z tohoto vývoje budou těžit vzácné kovy, kam se investoři budou ve vyšší míře uchylovat. Zejména zlato a stříbro se tak opět promění v tzv. bezpečné přístavy a ceny těchto vzácných kovů budou mít tendenci růst. Naopak akciové futures naznačují, že obchodování na většině akciových trhů začne v červených číslech. Velmi důležitá bude také situace okolo Hormuzského průlivu, což je klíčový uzel dopravních cest, přes který proudí obrovské množství ropy (20 % světové spotřeby) i zemního plynu (20 % globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem). Írán se prý pokouší o jeho omezení či dokonce uzavření, což by se mohlo projevit skokovým nárůstem cen ropy i zemního plynu. Nicméně, i pokud by se tak nestalo, ceny těchto komodit budou nejspíše růst, ale pomalejším tempem.

• Na konci minulého týdne jsme se dozvěděli, že v Německu nezaměstnanost zůstala na 6,3 %. Dále byl také u našeho západního souseda zveřejněn úvodní odhad únorové inflace. Ta v meziročním srovnání mírně poklesla jak podle národní (z 2,1 % na 1,9 %), tak podle evropské (z 2,1 % na 2,0 %) metodiky. Inflační tlaky tak zůstávají utlumené, což se projevuje i na inflačních očekáváních, která byla mezi domácnostmi v eurozóně na úrovni 2,6 % na jednoletém i tříletém horizontu.

• Ve Spojených státech amerických výrobní inflace meziměsíčně v lednu vzrostla o 0,5 % a tempo tak zrychlilo z 0,4 %. Zároveň je to vyšší růst, než se kterým počítal trh (+0,3 %). V meziročním vyjádření tak inflace ve výrobě poklesla ze 3,0 % na 2,9 %, místo predikovaných 2,6 %. Bez započtení cen potravin a energií meziměsíční dynamika dokonce akcelerovala z 0,6 % na 0,8 %, což znamená meziroční nárůst z 3,3 % na 3,6 %. Rizika vyšší spotřebitelské inflace tak bezesporu nezmizela.

• V pátek americký index S&P 500 ztratil 0,4 %, německý DAX stagnoval. Pražský PX odepsal 0,2 %. Koruna se držela na konci týdne těsně nad hranicí 24,20 EUR/CZK, ale pravděpodobná rostoucí averze k riziku v důsledku výše popsané situace na Blízkém východě může vyústit v oslabení tuzemské měny.