Fed si dopřeje pauzu ve snižování úrokových sazeb

Výhled:

• Hlavní ekonomickou událostí dnešního dne bude zasedání amerického Fedu. Ten čelí stále více politickému tlaku ze strany Donalda Trumpa, když Ministerstvo spravedlnosti zahájilo šetření proti předsedovi Fedu Jeromovi Powellovi a rovněž Lise Cookové stále hrozí odvolání z Rady guvernérů. Powell označil tuto snahu jako útok na nezávislost Fedu. Ten by tak již nerozhodoval na základě ekonomických údajů, ale na politické přání, což je nepřijatelné nejen podle Powella, ale i podle dalších světových centrálních bankéřů, kteří se za předsedu Fedu postavili. Fed tak podle nás pravděpodobně i trochu „na truc“ Trumpovi přeruší cyklus uvolňování měnové politiky, který byl obnoven na podzim loňského roku. Základní úrokové sazby by proto měly být ponechány v pásmu 3,50–3,75 %. Navíc i příchozí data hrají ve prospěch tohoto scénáře, kdy ačkoli americké údaje jsou stále ještě neúplné nebo opožděné kvůli uzavření vlády z loňského roku, ekonomika se zdá jako překvapivě odolná. Trh práce se pomalu stabilizuje a inflace zůstává výrazně nad 2% cílem, což potvrdila i listopadová PCE inflace, která se drží na 2,8 %. V průběhu roku by však inflace mohla mírně povolovat, což společně s novým šéfem Fedu, který bude více nakloněn ekonomickému smýšlení amerického prezidenta, vyústí podle našich předpokladů až ve čtvero snížení úrokových sazeb v tomto roce. Trh je v tomto ohledu opatrnější a v tuto chvíli zaceňuje pouze dvojí snížení sazeb.

• Již dnes ráno byl publikován výsledek spotřebitelské důvěry v Německu podle průzkumu instituce Gfk. Přestože došlo k určitému zlepšení, když se index zvýšil z -26,9 na -24,1 bodů. Z historického hlediska však zůstává důvěra německých spotřebitelů velmi negativní, přičemž právě i vyšší útraty domácností by dle odhadů měly pozitivně přispět k odrazu německé ekonomiky ode dna.

Pohled zpět:

• Kurz EUR/USD během posledního týdne povyskočil z úrovně 1,16 na 1,20, což znamená posílení evropské měny vůči americkému dolaru o více než 3 %. Kořeny tohoto pohybu ale hledejme v Japonsku. Prvním důvodem je rostoucí politická nejistota, když pouhé tři měsíce po nástupu do úřadu vyhlásila japonská premiérka Sanae Takaichi předčasné volby. Podpořena silnými průzkumy veřejného mínění si klade za cíl získat pohodlnější většinu v Poslanecké sněmovně. Současná premiérka je pevnou zastánkyní ekonomického růstu podporovaného zvýšenými vládními výdaji (J. M. Keynes by měl radost). To by samo o sobě finanční trhy tolik nevzrušovalo, ale v nedávném televizním pořadu komentovala rostoucí dlouhodobé úrokové sazby a oslabení jenu s tím, že vláda podnikne „nezbytné kroky proti spekulativním nebo abnormálním tržním aktivitám“. Druhým důvodem bylo ale následné šíření zpráv, že Bank of Japan společně s americkým Fedem bedlivě sledují kurz USD/JPY, což vyvolalo spekulace o možné koordinované intervenci USA a Japonska na posílení jenu a ten tak posílil až k 153 USD/JPY (ze 158 USD/JPY). Dlouhodobé výnosy japonských státních dluhopisů (JGB) také prudce vzrostly po prodeji dluhopisů, vyvolaném ztrátou důvěry investorů kvůli obavám z možného zhoršení japonských financí, přičemž veřejný dluh Japonska již nyní přesahuje 200 % HDP.

• Viceguvernér Jan Frait uvedl v rozhovoru pro Reuters, že už na příštím zasedání ČNB (5.2.) se bankovní rada může zabývat otázkou, zda by neměly být úrokové sazby sníženy. Důvody nevidí v domácích faktorech, ale v zahraničním vývoji. Právě ten by měl být podle Fraita hlavním tématem jednání. Sám údajně není rozhodnutý, jak bude hlasovat. Nicméně uvedl, že úrokové sazby letos zůstanou okolo současné úrovně (3,50 %), případně můžou jít dolů maximálně o 50bb. Zároveň prohlásil, že akumulace některých vnějších vlivů může donutit velké zahraniční centrální banky (ECB, Fed) uvolnit měnovou politiku, což by vytvářelo tlak na snížení sazeb i u nás. Co se týká snížení cen elektřiny díky odpuštění POZE ze strany nové vlády, ČNB tato administrativní zásahy nebere v potaz při svém rozhodování. Na druhé straně vládní opatření může snížit inflační očekávání, což se může projevit na snaze dosáhnout inflačního cíle. Tyto komentáře potvrzují naši tezi, že v letošním roce je vysoce nepravděpodobné, že by úrokové sazby šly nahoru, na což finanční trhy sázely ještě nedávno. Základním scénářem pro nás zůstává stabilita sazeb, nicméně se objevují náznaky možného dodatečného snížení sazeb v průběhu roku, když vidíme určitou změnu rétoriky u některých členů bankovní rady ve více holubičím směru.

• Evropská unie dosáhla další obchodní dohody, tentokrát s Indií. Díky tomu by se měly výrazně snížit nebo úplně zrušit cla na většinu zboží. Například na dovoz automobilových vozů platí clo ve výši 110 %, ale posléze by se mělo snížit na 10 %. Zlepšit by se mohl také přístup Evropské unie k indickým službám, které zvláště v technologiích patří ke světové špičce. Je zřejmé, že pokračují snahy najít obchodní spolupráci napříč světem a snížit svou závislost na USA, které se pod Trumpem v obchodě světu více uzavírají. Každopádně ještě není celý proces u konce. Je nejdříve nutné, aby dohodu posvětila Rada EU, následně dojde k oficiálnímu podpisu mezi představiteli EU a Indie a souhlas musí dát ještě Evropský parlament. Pokud smlouvu ratifikuje i Indie, vstoupí v platnost. To by mohlo nastat zhruba za rok.

• Včera na svém měnově-poltickém jednání ponechala Maďarská národní banka jednomyslně základní úrokovou sazbu na 6,50 %, což bylo v souladu s očekáváními trhu i naší prognózou. Guvernér Varga na následné tiskové konferenci zdůraznil, že měnová politika zůstává obezřetná a další postup bude záviset od příchozích dat. To odpovídá přístupu, který byl formulován a prezentován na konci minulého roku 2025. V tomto směru bude hrát klíčovou roli inflační vývoj, když v loňském prosinci klesla meziroční celková inflace na 3,3 % z 3,8 % v listopadu a jádrová inflace poklesla na 3,8 %, což znamená návrat do cílového pásma MNB. Navíc podle našich predikcí inflace bude dále zpomalovat i vzhledem k opatřením tamní vlády v oblasti nákladů na energie. Celková inflace by se v následujících měsících mohla přiblížit nebo dokonce poklesnout pod spodní hranici cílového pásma (2 %), přičemž odhadujeme lednovou inflaci ve výši 2,2 % (data budou zveřejněna 12. února). S klesající inflací a kontrolovanými náklady na energie ze strany vlády se domníváme, že se otevírá prostor pro uvolnění měnové politiky. Očekáváme dvě snížení sazeb o 25bb v únoru a březnu, čímž by se základní sazba dostala na 6 % ke konci prvního čtvrtletí 2026. Nicméně jádrová inflace zůstává zvýšená, zejména díky stále rychlému zdražování ve službách (7,6 % meziročně v prosinci 2025), proto výraznější snižování sazeb ve zbytku roku nepředpokládáme.

• Ve Spojených státech amerických byly zveřejněny výsledky průzkumu Conference Board o spotřebitelské důvěře. Ta poklesla na nejnižší úroveň od roku 2014, když mezi Američany rostou obavy ohledně dalšího stavu ekonomiky a trhu práce. Hodnocení současné ekonomické situace je vnímáno nejhůře za posledních pět let a budoucí očekávání jsou na nejnižší úrovni od loňského dubna.

• Americký index S&P 500 včera vzrostl o 0,4 %, naopak německý DAX mírně ztratil (-0,2 %). Velmi se dařilo pražskému PX, který si připsal více než 1,5 %. Koruna se drží těsně nad hranicí 24,20 EUR/CZK i přes výše zmíněná slova viceguvernéra Jana Fraita ohledně možného snížení sazeb v průběhu letoška.