
Čtvrtek bude nejnabitějším dnem tohoto týdne. Prim budou hrát údaje z USA, kde budeme očekávat, zda se potvrdí silný anualizovaný růst HDP ve 3Q’25 o 4,3 %. Tamní ekonomiku táhnou domácnosti a jejich útraty a z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat listopadové statistiky osobních příjmů a výdajů s ohledem na výkon hospodářství ve 4Q’25. Dále bude zveřejněn pro Fed klíčový ukazatel cenového vývoje, a to PCE inflace za listopad. Z eurozóny se dozvíme, jak se vyvíjí spotřebitelská důvěra a také úvahy centrálních bankéřů ECB v rámci zápisu z jejich posledního zasedání.
Po včerejší datové dietě dnes naopak přichází vícechodové menu nabízející nejrůznější ekonomické údaje. Patrně tím nejzajímavějším bude tzv. PCE inflace z USA. Trh očekává v meziměsíčním srovnání růst celkové i jádrové inflace o 0,2 % a meziročně v obou případech zvýšení o 2,8 %. Říjnové údaje nejsou k dispozici vzhledem k předchozímu historicky dlouhému shutdownu, který stále ještě komplikuje sběr a následné zveřejnění ekonomických údajů.
Ve stejný čas se dozvíme finální odhad růstu americké ekonomiky za 3Q‘25. Ta si v tomto časovém úseku podle úvodních odhadů vedla nadmíru dobře, když anualizovaně vzrostla o 4,3 %, zatímco mediánový odhad analytiků predikoval o 1 p.b. nižší růst (3,3 %). Za růstem HDP stály především domácnosti, jejichž tempo útrat zrychlilo ze 2,5 % na 3,5 %. Z tohoto pohledu budou zajímavé i následné statistiky o osobních příjmech a výdajích s ohledem na vývoj HDP v posledním kvartále minulého roku. Trh očekává, že v listopadu meziměsíční nárůst osobních příjmů činil 0,4 % a osobních výdajů o 0,5 %.
V neposlední řadě budou dnes publikovány každotýdenní statistiky o počtu nově podaných i pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Trh očekává, že nových žádostí přibude 210 tis. (předchozí týden 198 tis.), což by bylo více než poslední čtyřtýdenní klouzavý průměr (205 tis.). Počet pokračujících žádostí by se měl mírně zvýšit z 1884 tis. na 1895 tis.
V Evropě bude zveřejněn zápis z posledního zasedání ECB (18.12.2025), na kterém Rada guvernérů opět ponechala úrokové sazby nezměněny. Mnoho nového ale pravděpodobně nepřinese a základním scénářem zůstane období delší úrokové stability. Na závěr dne dorazí údaj o spotřebitelské důvěře v eurozóně. Ta se nachází na historicky podprůměrné úrovni, když index vyjadřující míru důvěry mezi domácnostmi činil v prosinci -13,1 bodů. Trh na začátku nového roku očekával, že důvěra spotřebitelů bude stagnovat na této úrovni, zatímco náš odhad je mírně pesimističtější (-13,6 bodů).
Včera jsme zejména čekali na vystoupení Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. To bylo na pořadu dne o něco později, než bylo původně naplánováno kvůli technickým problémům, díky čemuž se nakonec neodehrála schůzka mezi americkým prezidentem a německým kancléřem F. Merzem. Ten tak neměl příležitost přesvědčit Trumpa, aby upustil od deklarovaného navýšení dovozních cel o 10 % pro osm evropských států včetně Německa. Co se týká samotného projevu, Trump zopakoval, že je v americkém zájmu, ale i celého NATO, aby se Grónsko stalo součástí USA. Bude tak dále usilovat o jeho získání, nicméně uvedl, že k tomu nepoužije vojenskou sílu (přestože by prý mohl). Zároveň si neodpustil kritiku Evropy, která podle něj nevyužívá své možnosti, zejména v energetické oblasti. Je pravdou, že EU se vydala spíše zelenějším směrem, který nekoresponduje s Trumpovou doktrínou „drill baby, drill“. Podle Trumpa by se Evropa měla více zajímat o ekonomický růst a potlačení migrace. V neposlední řadě pak Trump prohlásil, že požádá Kongres, aby schválil jeho návrh na strop u úroků kreditních karet na 10 % na jeden rok.
Trump se v Davosu setkal s šéfem NATO (bývalým nizozemským premiérem) Markem Ruttem a následně na svých sociálních sítí označil setkání za velmi produktivní. Údajně se našla shoda o dalším postupu nejen ohledně Grónska, ale celé arktické oblasti. Proto prý od února nezavede dodatečná 10% cla na osm evropských zemí, čímž pohrozil před pár dny. Interpretovat tento vývoj můžeme dvojím způsobem – buď jako TACO (Trump always chickens out), tedy Trump podobně jako mnohokrát v minulém roce ustoupil se svými celními hrozbami, anebo Trump dosáhl na geopolitickém poli svého cíle za pomoci ekonomického nátlaku v podobě cel. Pravdu však asi zná pouze on sám, případně tým jeho nejbližších poradců.
Ekonomický kalendář byl takřka prázdný, když jsme se dozvěděli v uvozovkách pouze to, že výdaje ve stavebnictví v USA meziměsíčně v říjnu vzrostly o 0,5 %. Mnohem zajímavější byl ale výsledek probíhajících prodejů domů v USA, když v prosinci došlo k jejich meziměsíčnímu propadu o více než 9 %, přičemž nikdo z analytiků tak to hluboký pokles nepředpokládal. Zároveň se jedná o nejhorší výsledek od pandemie covidu-19 a v případě samotného prosince pak dokonce od roku 2001. V tuto chvíli navíc není zřejmé, zda se jednalo o jednorázový výkyv, či možný začátek zhoršujícího se trendu. Aktivita na nemovitostním trhu by se přece jenom mohla zlepšit, jak mírně klesají hypoteční sazby a tempo růstu cen bydlení zpomaluje. Bude to ovšem také záležet na finanční situaci Američanů a na dostupnosti zásob k nové výstavbě, která zatím za předpandemickými úrovněmi pokulhává. Každopádně prosincové statistiky o probíhajících prodejích domů mohou být jedním z argumentů pro D. Trumpa k určité regulaci na nemovitostním trhu, např. prostřednictvím omezení či úplným zákazem nákupů rodinných domů velkými institucionálními investory.
Akciové trhy reagovaly pozitivně na zprávy, že Trump nechce získat Grónsko vojensky a nová americká cla se alespoň pro tuto chvíli odkládají. Americký index S&P 500 si připsal téměř 1,2 %, německý DAX odepsal sice 0,6 %, ale během odpoledne odmazal potenciálně ještě větší ztrátu. Pražský PX vzrostl o takřka 0,8 %. Koruna během dne mírně oslabovala, ale nakonec i ona se zkonsolidovala a vrátila se k 24,30 EUR/CZK.
.