
Hlavní postava posledních dnů a týdnů, americký prezident Donald Trump, by měl dne vystoupit na světovém ekonomickém fóru v Davosu. Ten plánuje uvalit nová cla na osm evropských zemí. Tento kontroverzní krok, motivovaný snahou o získání Grónska, vyvolal silný odpor evropských lídrů a hrozí eskalací obchodní války mezi Evropou a USA. Téma cel bude nepochybně jedním z bodů dnešních jednání.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu pokračuje a dnes by se ho měl zúčastnit také americký prezident Donald Trump. Ten je opět ve středu pozornosti, když dokázal, že na své nejoblíbenější slovo ve svém slovníku – „clo“ nezapomněl. Tentokrát tuto ekonomickou zbraň chce uplatnit na osm evropských zemí (Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Francie, Německo, Velká Británie a Nizozemsko) s účinností od 1. února, aby dosáhl svého v otázce získání Grónska. Evropští představitelé se proti tomuto způsobu jednání jasně vymezili a je velmi pravděpodobné, že právě cla a potenciální eskalace obchodní války bude tématem rozhovorů mezi zástupci Evropy a americkým prezidentem. Například německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že by se rád s Trumpem sešel, a není se čemu divit, protože německá ekonomika by mohla být jedna z nejvíce zasažených dodatečnými dovozními cly ve výši 10 % (na evropské zboží již platí 15% celní sazba). Obchodní eskalace může narušit snahu Merzovy vlády německou ekonomiku dostat z letargie, ve které se nachází poslední roky.
Dále by se podle dostupných informací měl Trump ve svém projevu v Davosu dotknout také svého záměru učinit bydlení v USA dostupnější. Již dříve prohlásil, že by se mohly omezit či dokonce zakázat nákupy rodinných domů velkými institucionálními investory, čímž by se snížila poptávka a tlak na růst cen domů. Trump rovněž uvažuje o možném zastropování úrokových sazeb u kreditních karet, které jsou mezi Američany tak oblíbené. Na konkrétní podobu těchto návrhů si ale budeme muset počkat, přičemž v tuto chvíli není zřejmé, jak by se k těmto krokům postavil americký Kongres.
Již ne tak nabitý ekonomický kalendář se téměř zcela vyprázdnil, když nakonec v USA nebudou zveřejněny statistiky o stavebních povolení ani Leading index, což je stále ještě následkem předchozího shutdownu. Dozvíme se tak pouze, jaké byly říjnové výdaje v americkém stavebnictví, přičemž se očekává jejich mírný meziměsíční nárůst o 0,1 %. Ve stejný čas pak budou publikovány údaje o probíhajících prodejích domů v USA. Podle trhu by měly v prosinci meziměsíčně poklesnout o 0,5 %.
Nejzajímavějším údajem včerejšího dne byl průzkum ZEW, ze kterého vyplývá, že se pesimismus finančních analytiků ohledně současné situace německé ekonomiky snížil, když index měřící jejich nálady poklesl z -81,0 na -72,7 bodů. Stále se však jedná o silně podprůměrnou hodnotu. V případě budoucích očekávání se optimismus zvyšuje, index vzrostl ze 45,8 na 59,6 bodů, a je tak na nejvyšší úrovni za více než čtyři roky. Důvodem jsou zejména plánované vyšší vládní výdaje, které by měly pomoci především průmyslu dostat se z marastu, do kterého upadl. Prezident instituce ZEW Achim Wambach uvedl, že rok 2026 by mohl být rokem obratu, nicméně je třeba pokračovat v reformních krocích, které jsou nezbytné pro zajištění udržitelného růstu. Příznivější výhled ovšem může být zahalen dalšími americkými cly (dodatečných 10 %), které by mimo jiné měly být namířeny i na Německo (+ dalších 7 zemí podporující Grónsko). Pokud by skutečně začalo clo platit od začátku února, jak Trump hrozí, pozitivní hodnocení (budoucího vývoje) finančních analytiků by mohlo ustupovat.
Ministerstvo financí připravilo pro zítřejší jednání Výboru pro rozpočtové prognózy materiály, v rámci kterých byl zlepšen odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a naopak inflace by měla být nižší i v důsledku odpuštění POZE. Kompletní makroekonomickou prognózu by Ministerstvo financí mělo zveřejnit v příštím týdnu.
.