Válka na Blízkém východě se již odráží na inflaci v eurozóně

Ranní okénko
1. 4. 2026

Středa bude bohatá na údaje z USA, kdy bude zveřejněn ADP report, jenž sleduje změnu počtu zaměstnanců v soukromém sektoru, mimo zemědělství. Zajímavým údajem bude i ISM ve zpracovatelském průmyslu, kde budeme sledovat úvodní náznaky, jak se projevuje válka na Blízkém východě v očekáváních tohoto odvětví. Nakonec zjistíme, jak si v únoru vedlo maloobchodu, který je v posledních měsících velmi volatilní. Z Česka potom bude publikován březnový index nákupních manažerů PMI, kdy naše prognóza očekává, že PMI vzroste na 50,3 bodů. Finální výsledek HDP za 4Q 2025 by měl meziročně vzrůst o 2,6 %. Odpoledne se blíže podíváme na to, jak si vedlo státnímu rozpočtu ke konci března.

Výhled:

  • Začátek nového měsíce jako obvykle nabídne nejnovější výsledek tuzemského PMI ve zpracovatelském průmyslu. Ten se v únoru zastavil přesně na 50 bodech, které oddělují expanzi od kontrakce v odvětví. Trh očekává, že na této úrovni zůstane i v březnu. Naše prognóza pak očekává dokonce mírný nárůst na 50,3 bodů i s ohledem na výsledky z minulého týdne, které přišly z Německa či celé eurozóny, které byly velmi pozitivním překvapením. Nicméně existuje reálné riziko, že se index propadne pod 50 bodů vzhledem k situaci na Blízkém východě, která bude tlumit optimismus průmyslového sektoru. Pokud by konflikt i nadále pokračoval a ceny energií zůstaly na zvýšené úrovni, byl by to citelný zásah pro oživení nejen tuzemského, ale i evropského průmyslu. Zároveň by to mohlo způsobit vyšší nároky na státní rozpočet v podobě státní pomoci v důsledku vyšších cen energií podobně jako v letech 2022/2023. To je ale hudba budoucnosti a dnes se dozvíme plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí letošního roku, které se odehrálo v rozpočtovém provizoriu. Vláda tak byla limitována na výdajové straně, i proto byl deficit rozpočtu v lednu až únoru pouze necelých 17 mld. Kč.
  • Ze Spojených států amerických dorazí další údaj z tamního trhu práce, a tím bude průzkum ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru. V únoru vzniklo v soukromém sektoru 63 tis. nových pracovních míst a v březnu by podle trhu mohlo být vytvořeno dalších 40 tis. To by naznačovalo stabilizaci tamního pracovního trhu, nicméně investoři budou spíše vyčkávat na páteční oficiální údaje. Určité uklidnění na pracovním trhu ale nabízí i index ISM pro zpracovatelský průmysl, jehož subindex skončil v únoru na 48,8 bodech. Zaměstnanost se tak sice snižovala, ale výrazně nižším tempem než v průběhu loňského roku. Trh nyní predikuje mírný nárůst na 49 bodů a souhrnný index by měl zůstat bezpečně nad 50 body, ač do značné míry je to dáno růstem prodejních cen (index přes 70 bodů), což symbolizuje pokračující inflační tlaky v americké ekonomice. To se začíná projevovat i na nižším utrácení domácností, nicméně v únoru by dle mediánového odhadu analytiků mohly meziměsíčně vzrůst maloobchodní tržby o 0,5 %. V lednu ovšem o 0,2 % poklesly. Bez segmentu prodejů automobilů v prvním měsíci nového roku maloobchod stagnoval, ale v únoru by mohl vzrůst o 0,2 %.

Pohled zpět:

  • Český statistický úřad publikoval finální odhad HDP české ekonomiky v posledním kvartále minulého roku a dospěl k revizi směrem výše u mezičtvrtletního růstu z 0,6 % na 0,7 % a v meziročním srovnání z 2,6 % na 2,7 %. Za celý minulý rok zůstal odhad HDP nezměněn (2,6 %). Důvodem ekonomického oživení byla zejména spotřeba domácností, která reálně na obyvatele vzrostla přesně o 3 %. Domácnosti ale zatím rozhodně neopustila spořivost, když míra úspor poklesla z 20,3 % v roce 2024 na 19,1 % v roce 2025. V tomto ohledu patříme stále mezi nejspořivější národy v celé Evropské unii. Navíc vzhledem k situaci na Blízkém východě nemůžeme očekávat, že by se tento trend brzy otočil. Současné geopolitické prostředí nehraje ani investicím do karet. Míra investic dosáhla v loňském roce 26,6 %, což je o 1 p.b. méně než v roce 2024. Konec konfliktu na Blízkém východě je zatím v nedohlednu, což sebou přináší zřejmé negativní ekonomické konsekvence, a proto jsme přistoupili k revizi našeho výhledu růstu HDP pro letošní rok na 1,4 %.
  • První náznaky ekonomických dopadů války na Blízkém východě ukázala pondělní inflace v Německu a velmi podobných výsledků jsme se dočkali také pro celou eurozónu. Inflace meziměsíčně povyskočila o 1,2 % a v meziročním vyjádření se zvýšila z 1,9 % na 2,5 %. Jádrová inflace naproti tomu nepatrně poklesla z 2,4 % na 2,3 %. Ve všech třech případech očekával trh ještě o 0,1 p.b. vyšší číslo.
  • Přestože se očekával pokles spotřebitelské důvěry dle průzkumu Conference Board (87,9 bodů), došlo k jejímu mírnému zlepšení, když index vzrostl z 91,0 na 91,8 bodů. Stalo se tak navzdory horšímu vnímání budoucnosti a také vyšším inflačním očekáváním primárně ve spojitosti s vyššími cenami pohonných hmot, ale současná situace je hodnocena lépe zejména díky lepším podmínkám na pracovním trhu. Nicméně to ne zcela koresponduje s výsledky průzkumu JOLTS o počtu volných otevřených pozic, jejichž počet byl zpětně za leden revidován směrem výše z 6946 tis. na 7240 tis. V únoru se ale jejich nabídka propadla na 6882 tis. téměř v souladu s očekáváním trhu (6890 tis.).
  • Nezaměstnanost v Německu setrvala na 6,3 % a podobný výsledek je predikován dnes i pro eurozónu, kde by se měla nezaměstnanost udržet na 6,1 %.
  • Americký index S&P 500 včera vzrostl téměř o 3 %, když íránský prezident prohlásil, že Írán je připraven za určitých okolností ukončit válku. Tento signál se investorům velmi zamlouval. Německý DAX si připsal 0,5 % a pražský PX dokonce 1,6 %. Koruna nadále osciluje nad hranicí 24,50 EUR/CZK.

.

Martin Kron Martin Kron Analytik +420 775 600 992