Vánoční nadílka – zasedání ČNB, ECB i BoE, inflace v USA

Výhled:

• Dnes nás čeká várka zasedání centrálních bankéřů. V případě ČNB podobně jako zbytek trhu očekáváme pokračující stabilitu úrokových sazeb a jakýkoli jiný výstup by byl šokem. Ostatně i samotní členové bankovní rady se vyjadřovali ve prospěch tohoto kroku, přičemž základním scénářem ČNB je ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni i v delším časovém horizontu. To reflektuje i naše aktualizovaná prognóza, když jsme původně předpokládali poslední snížení úrokových sazeb v únoru příštího roku, nyní očekáváme stabilní sazby po celý rok 2026. Proinflační rizika jsou stále přítomna a fiskální politika nové vlády bude pravděpodobně expanzivnějšího charakteru, což bude vyžadovat ostražitost ze strany ČNB. Ta přitom dlouhodobě upozorňuje na fiskální politiku jako proinflační riziko, které podle nás může zesílit.
• Jen o 15 minut dříve zveřejní své rozhodnutí ECB, a i zde panuje konsensus, že se úrokové sazby nezmění. Prezidentka Christine Lagarde několikrát zopakovala, že měnová politika je aktuálně „v dobré pozici“. Přeložíme-li poslední větu do jazyka běžné populace, znamená to, že ECB je spokojena s aktuálním nastavením měnové politiky a nemá důvody cokoli měnit. Podobně jako u ČNB očekáváme, že úrokové sazby zůstanou zaparkovány na současné úrovni po celý příští rok. Depozitní sazba tak zůstane na 2,00 %. Sledovat pak budeme také novou makroekonomickou prognózu z dílny ECB.
• Naopak snížení sazeb se velmi pravděpodobně dočkáme ve Velké Británii. Mezi analytiky panuje absolutní shoda, že Bank of England sníží základní úrokovou sazbu ze 4,00 % na 3,75 %. Rovněž finanční trh sází na tento scénář (z 98 %). Inflace se sice pohybuje nad 3 %, ale dezinflační trend je zřejmý a v prvním čtvrtletí roku 2026 by měla inflace klesnout pod 3 % a od dubna příštího roku se posunout dokonce blíže 2% cíli.
• Kromě zasedání centrálních bank zaměříme svou pozornost také na inflaci ve Spojených státech amerických. Říjnové údaje však kvůli shutdownu nebudou ve značné míře k dispozici, jelikož pro statistiky nebylo možné zpětně získat kompletní informace. Dozvíme se tak jen části říjnového reportu, kde „to bylo možné“. Meziměsíční srovnání s listopadem se proto nedozvíme. Co se týká listopadových údajů, trh očekává, že meziroční inflace činila v listopadu 3,1 % a jádrová složka inflace pak rovná 3 %.

Pohled zpět:

• Prosincový průzkum instituce ifo v německém byznysu dopadl nevalně. Hodnocení současné situace se nemění (index na 85,6 bodech), ačkoli bylo predikováno mírné zlepšení (85,8 bodů). Závažnější je však pokles budoucích očekávání, když index poklesl téměř o 1 bod (z 90,5 na 89,7 bodů). Z historického hlediska to znamená, že důvěra tamního soukromého sektoru v německou ekonomiku je podprůměrná. Lepšící se sentiment od vítězství CDU-CSU v parlamentních volbách a uvolnění dluhové brzdy pomalu vyprchává a firmy hledí s obavami do první poloviny příštího roku. Zejména exportéry trápí stále slabá zahraniční poptávka a jejich situaci rozhodně neprospěla ani americká cla, přičemž jejich negativní efekt může teprve zesílit. Samostatnou kapitolou jsou pak strukturální problémy největší evropské ekonomiky. Ekonomiku by měly podpořit vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu, záležet však bude na konkrétních krocích.
• Zpřesněný odhad Eurostatu ukázal, že meziroční inflace v eurozóně byla v listopadu na 2,1 %, což bylo v souladu s úvodním odhadem trhu. Výsledek tak byl mírně revidován níže z 2,2 %, zatímco výsledek jádrové inflace byl potvrzen (2,4 %). Dále náklady práce v eurozóně ve třetím kvartále vzrostly meziročně o 3,3 % po 3,9 % ve druhém čtvrtletí (původně 3,6 %) a rostou rychlejším tempem, než které by bylo dle ECB slučitelné (3 %) s jejich 2% inflačním cílem.

Americký index S&P 500 včera ztratil téměř 1,2 %, německý DAX pak odepsal 0,5 %. Naopak pražský PX si přichystal předvánoční dáreček se ziskem takřka 1,8 %. Naopak koruna není v poslední době vůbec v dobré náladě a oslabila až k 24,38 EUR/CZK.