Přinášíme data v souvislostech

Středa nabídne pouze finální údaje o spotřebitelské inflaci v Německu, kde v meziročním srovnání inflace zamířila podle národní i evropské metodiky zpět pod 3 %.

Statistici potvrdili, že inflace v meziročním vyjádření mírně zvolnila z 2,5 % na 2,4 %. Nadále klesají ceny potravin a energií, ale z tohoto vývoje se jako spotřebitelé už dlouho radovat nebudeme. V listopadu by se inflace mohla udržet okolo 2,4 % i díky rozhodnutí vlády prodloužit cenovou regulaci v oblasti pohonných hmot. V prosinci však zamíří již na dohled 3 % vzhledem k nižší srovnávací základně a na začátku příštího roku se vyšplhá nad horní úroveň tolerančního pásma ČNB. Jednak to bude dáno statistickým efektem, kdy z výpočtu vypadne odpuštění POZE. Zároveň se zvýší tržní ceny elektřiny, zemního plynu a na pozadí rostoucích cen vstupů a horší úrody půjdou vzhůru také ceny potravin. Vrchol inflace očekáváme v únoru 2027 těsně pod 4 % a za celý rok by průměrná výše inflace mohla dosáhnout 3,2 %.

V úterý bude v Česku zveřejněn finální odhad říjnové inflace, jejíž meziroční růst podle ČSÚ nepatrně zvolnil z 2,5 % na 2,4 %. Z celosvětového hlediska však bude důležitější výsledek říjnové inflace v USA, kde ale statistici ukážou pouze meziměsíční dynamiku. Meziroční údaj nebude k dispozici, protože inflační data za říjen 2025 nebyla sesbírána v důsledku rekordně dlouhého shutdownu federálních úřadů.

První listopadový týden byl velkým testem pro korunu a její stabilitu a naše měna v něm obstála. Nejdříve krátce posílila v souvislosti s mírným oslabením amerického dolaru na pozadí vítězství Demokratů ve volbách do Kongresu, ale čtvrteční těsné rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby společně se spíše neutrální komunikací poslalo korunu zpět nad hranici 24,30 EUR/CZK. O dalším pohybu koruny však v následujících dnech, potenciálně týdnech rozhodne geopolitika.

Podíl nezaměstnaných v říjnu dosáhl 5,0 %, meziročně se zvýšil o 0,4 p.b. Výsledek pro tento měsíc rozdělil analytickou obec na dva tábory. Jedna část očekávala nárůst ze zářijové hodnoty 5,0 % na 5,1 %, zatímco druhá naopak pokles na 4,9 %.

Nejdůležitějším ekonomickým údajem tohoto týdne bude úterní výsledek říjnové inflace v USA, která může naznačit další kroky Fedu. Jinak budou v centru pozornosti případné pokroky v mírových jednáních ohledně konfliktu na Blízkém východě a další kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Po měsících, kdy růst průmyslové výroby postupně zvolňoval, v září došlo k pozitivnímu překvapení. Ve srovnání se srpnem se produkce zvýšila o 2,7 %. Je sezónní záležitostí, že se průmysl po prázdninách zvedne, ale letošní nárůst je historicky nadprůměrný. Meziroční růst bez kalendářního očištění dosáhl 3 % a po očištění dokonce o 6,2 %. Za tři čtvrtě roku je na tom ve srovnání se stejným obdobím loňského roku lépe o 2,6 %. Zejména v listopadu a prosinci kvůli vyšší srovnávací základně růst zpomalí, přesto naše prognóza celoročního růstu okolo 2 % je nyní vychýlena naštěstí pro českou ekonomiku ve směru lepšího výsledku.

Zářijová obchodní bilance skončila v přebytku 23,7 mld. Kč (naše predikce 17 mld. Kč, predikce trhu 11,6 mld. Kč). Meziročně bylo saldo o 3,3 mld. Kč nižší. Přebytek obchodní bilance byl analytickou obcí po prázdninových deficitech očekáván.

Pátek nabídne nejdříve údaje z českého průmyslu a zahraničního obchodu, z celosvětového hlediska však budou nejdůležitějšími daty počet pracovních míst mimo zemědělský sektor a míra nezaměstnanosti v USA.

Středa nabídne pouze finální údaje o spotřebitelské inflaci v Německu, kde v meziročním srovnání inflace zamířila podle národní i evropské metodiky zpět pod 3 %.

V úterý bude v Česku zveřejněn finální odhad říjnové inflace, jejíž meziroční růst podle ČSÚ nepatrně zvolnil z 2,5 % na 2,4 %. Z celosvětového hlediska však bude důležitější výsledek říjnové inflace v USA, kde ale statistici ukážou pouze meziměsíční dynamiku. Meziroční údaj nebude k dispozici, protože inflační data za říjen 2025 nebyla sesbírána v důsledku rekordně dlouhého shutdownu federálních úřadů.

Nejdůležitějším ekonomickým údajem tohoto týdne bude úterní výsledek říjnové inflace v USA, která může naznačit další kroky Fedu. Jinak budou v centru pozornosti případné pokroky v mírových jednáních ohledně konfliktu na Blízkém východě a další kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Pátek nabídne nejdříve údaje z českého průmyslu a zahraničního obchodu, z celosvětového hlediska však budou nejdůležitějšími daty počet pracovních míst mimo zemědělský sektor a míra nezaměstnanosti v USA.

Ve čtvrtek ráno se dozvíme, jak se vedlo v září tuzemskému maloobchodu. Důležitější událostí však bude odpolední rozhodnutí ČNB o nastavení měnové politiky, přičemž se domníváme, že bankovní rada zvýší základní úrokovou sazbu ze 3,75 % na 4 %. Úplně stejný výstup je pak očekáván od zasedání Bank of England. V neposlední řadě Eurostat ukáže, jak se vyvíjejí výrobní ceny v eurozóně a z USA dorazí další várka údajů z pracovního trhu.

Americká volební noc je za námi a je velmi pravděpodobné, že ve volbách do Senátu i Sněmovny reprezentantů uspěli Demokraté. Politická idylka Donalda Trumpa, který si v první polovině jeho druhého mandátu mohl dělat téměř, cokoli si zamanul, tak končí. Dnes za pár minut bude zveřejněn úvodní odhad říjnové inflace v tuzemsku, kde odhadujeme stejně jako trh meziroční stagnaci na 2,5 %. Stejný údaj bude publikován také pro eurozónu, kde nelze vyloučit ani její nárůst na 4% hranici. Dále Polská národní banka nejspíše ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 % a z USA dorazí první zásadní ekonomický údaj z tamního trhu práce, a to průzkum ADP o zaměstnanosti.

Úterý bude patřit americkým volbám do Kongresu, které budou zásadní pro prezidenta Donalda Trumpa a jeho úřadování ve druhé polovině jeho mandátu. Zároveň je to klíčový bod z pohledu války na Blízkém východě, protože se spekuluje o možném obnovení útoků USA a Izraele (ten má již po parlamentních volbách) na Írán.

První listopadový týden si pro nás připravil celou škálu zajímavých událostí. Z geopolitického hlediska zůstávají oči investorů upřeny na Blízký východ, ale tentokrát také na výsledek midterms v USA, které mohou vyústit ve vyšší volatilitu na finančních trzích. Kromě toho budou v USA postupně zveřejňovány data z trhu práce, kdy ta nejzásadnější se dozvíme v pátek. Nabitý týden čeká také českou ekonomiku, jehož vrcholy z tuzemského pohledu budou říjnová inflace a zasedání ČNB.

Dnes ráno ČSÚ publikuje předběžný odhad HDP ČR za 3. čtvrtletí. Naše prognóza přepokládá, že HDP mezičtvrtletně poroste o 0,4 % a meziročně o 1,6 %. Předběžné odhady dorazí také z Německa a z eurozóny.

První listopadový týden byl velkým testem pro korunu a její stabilitu a naše měna v něm obstála. Nejdříve krátce posílila v souvislosti s mírným oslabením amerického dolaru na pozadí vítězství Demokratů ve volbách do Kongresu, ale čtvrteční těsné rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby společně se spíše neutrální komunikací poslalo korunu zpět nad hranici 24,30 EUR/CZK. O dalším pohybu koruny však v následujících dnech, potenciálně týdnech rozhodne geopolitika.

Přestože minulý týden byl prošpikován důležitými ekonomickými událostmi, primárně zahraničních, koruna zůstala takřka netknutá obchodující se nad úrovní 24,30 EUR/CZK. Rovněž nový týden nabídne celou plejádu zásadních údajů od dat z amerického trhu práce přes inflaci v eurozóně až k inflaci v tuzemsku a zasedání ČNB. Nelze ale ani opomenout politický rozměr, který bude formován volbami v USA a případnou eskalací konfliktu na Blízkém východě. Korunu tak může čekat rozkolísanější období.

Korunu v minulém týdnu oslabovalo přetrvávající napětí na blízkém východě, nestabilita ve Španělsku, rozpočtová krize ve Francii i výsledky PMI z eurozóny. Přesto sázka finančních trhů na listopadové zvýšení sazeb ČNB českou měnu posiluje. Tento týden nabídne mimořádně bohatý makroekonomický program v čele se zasedáními amerického Fedu a ECB. Kalendář doplní první odhady HDP za 3Q z Česka, Německa, eurozóny a USA. Zároveň v USA bude zveřejněna PCE inflace.

Koruna v minulém týdnu dokázala odolat silným datům z USA. Vyšší CPI a PPI inflace z tuzemska podpořily sílu české měny, která upevnila svou pozici a dosáhla týdenního maxima u 24,30 EUR/CZK. Nadcházející týden nabídne prázdný domácí kalendář, vývoj kurzu ovlivní především zahraniční impulsy — úterní zasedání maďarské centrální banky, páteční předběžné indexy PMI v Evropě i v USA a přetrvávající politicko-fiskální tenze ve Francii a ve Španělsku.

Po slabším úvodu v minulém týdnu, který byl způsoben geopolitickými událostmi, slabším eurem z důvodu rozpočtové tenze ve Francii, koruna částečně smazala ztráty, k čemuž jí pomohla i vyšší tuzemská inflace za září a s ní spojená vyšší šance na další zvýšení sazeb ČNB. Tento týden bude v centru pozornosti americká inflace CPI, která spolu s vývojem konfliktu na Blízkém východě rozhodne o dalším směřování měnových kurzů.

Minulý týden byl lemován krasojízdou amerického dolaru, který navzdory klesajícím sázkám na zvyšování sazeb v USA znatelně posílil. Proti euru si připsal více než 1 % a tomuto trendu nedokázala odolat ani koruna. Ta zůstane pod tlakem, pokud si dolar bude udržovat současné rozpoložení. Z dlouhodobé perspektivy očekáváme, že koruna do konce letošního roku velmi mírně posílí, ale v 1H’27 bude vzhledem k zmenšujícímu se úrokovému diferenciálu stagnovat okolo úrovně 24,30 EUR/CZK.

V minulém týdnu hrál na měnových trzích prim geopolitický vývoj, a protože se situace ani přes rozhovory nejvyšších politických představitelů nezlepšila, averze na finančních trzích rostla. V takovém prostředí se obvykle daří americkému dolaru a byl to i tento případ. Naopak regionální měny se dostávají pod tlak a koruna oslabila nad 24,40 EUR/CZK a ještě výrazněji vůči dolaru k 21,50 USD/CZK. Další námi predikovaný vývoj koruny (a mnoho dalšího) představíme zítra od 10:30 na našem webináři. Přihlásit se můžete prostřednictvím odkazu, který byl zaslán na vaši emailovou adresu.

Další eskalace konfliktu na Blízkém východě, rostoucí ceny energií společně s posilujícím americkým dolarem poslaly korunu nad úroveň 24,30 EUR/CZK. Té nepomohlo ani rozhodnutí ČNB ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Závazek k dalším krokům sice nebyl učiněn, ale některé fragmenty z tiskové konference guvernéra ČNB Aleše Michla podle nás signalizují možnost zvýšení sazeb do konce tohoto roku. O dalším pohybu koruny však v krátkém období rozhodne geopolitika, ceny energií a vývoj EUR/USD.

Rostoucí napětí na Blízkém východě, které se promítá na nárůstu cen ropy na světových trzích se koruně nemůže zamlouvat. Přidáme-li k tomu komentář viceguvenérky ČNB Evy Zamrazilové, že ke zvýšení úrokových sazeb na zasedání v tomto týdnu není mnoho důvodů, nemohlo to dopadnout jinak než alespoň dočasným oslabením koruny. Pro ni bude zásadní právě zasedání ČNB a následná komunikace Aleše Michla, která však podle nás koruně k duhu nepůjde. Koruna bude sledovat i zasedání Fedu a BoJ.

Statistici potvrdili, že inflace v meziročním vyjádření mírně zvolnila z 2,5 % na 2,4 %. Nadále klesají ceny potravin a energií, ale z tohoto vývoje se jako spotřebitelé už dlouho radovat nebudeme. V listopadu by se inflace mohla udržet okolo 2,4 % i díky rozhodnutí vlády prodloužit cenovou regulaci v oblasti pohonných hmot. V prosinci však zamíří již na dohled 3 % vzhledem k nižší srovnávací základně a na začátku příštího roku se vyšplhá nad horní úroveň tolerančního pásma ČNB. Jednak to bude dáno statistickým efektem, kdy z výpočtu vypadne odpuštění POZE. Zároveň se zvýší tržní ceny elektřiny, zemního plynu a na pozadí rostoucích cen vstupů a horší úrody půjdou vzhůru také ceny potravin. Vrchol inflace očekáváme v únoru 2027 těsně pod 4 % a za celý rok by průměrná výše inflace mohla dosáhnout 3,2 %.

Podíl nezaměstnaných v říjnu dosáhl 5,0 %, meziročně se zvýšil o 0,4 p.b. Výsledek pro tento měsíc rozdělil analytickou obec na dva tábory. Jedna část očekávala nárůst ze zářijové hodnoty 5,0 % na 5,1 %, zatímco druhá naopak pokles na 4,9 %.

Po měsících, kdy růst průmyslové výroby postupně zvolňoval, v září došlo k pozitivnímu překvapení. Ve srovnání se srpnem se produkce zvýšila o 2,7 %. Je sezónní záležitostí, že se průmysl po prázdninách zvedne, ale letošní nárůst je historicky nadprůměrný. Meziroční růst bez kalendářního očištění dosáhl 3 % a po očištění dokonce o 6,2 %. Za tři čtvrtě roku je na tom ve srovnání se stejným obdobím loňského roku lépe o 2,6 %. Zejména v listopadu a prosinci kvůli vyšší srovnávací základně růst zpomalí, přesto naše prognóza celoročního růstu okolo 2 % je nyní vychýlena naštěstí pro českou ekonomiku ve směru lepšího výsledku.

Zářijová obchodní bilance skončila v přebytku 23,7 mld. Kč (naše predikce 17 mld. Kč, predikce trhu 11,6 mld. Kč). Meziročně bylo saldo o 3,3 mld. Kč nižší. Přebytek obchodní bilance byl analytickou obcí po prázdninových deficitech očekáván.

Bankovní rada ČNB se rozhodla podruhé v tomto roce zvýšit úrokové sazby o 25bb. Základní úroková sazba tak nově bude činit 4 %. S tímto scénářem jsme dlouhodobě pracovali, jelikož česká ekonomika čelí značným proinflačním rizikům, která nepolevují a žádají si přísnější měnovou politiku. Toho jsou si vědomi také centrální bankéři na Příkopech, kteří již nemohli déle vyčkávat, což signalizovali i ve svých vyjádřeních před začátkem mediální karantény.

Maloobchodní tržby se v září meziročně zvýšily o 4,1 % a meziměsíčně rostly o 0,1 %, bez prodejů automobilů. Růst ukazuje na to, že domácnosti jsou stále ochotné utrácet, byť vnímáme několik signálů, že tomu v budoucnu nemusí růst tak solidním tempem.

Meziroční inflace zrychlila z 1,9 % na 2,5 % v září, ale v říjnu podle předběžného odhadu ČSÚ mírně zpomalila na 2,4 %. To je výsledek o jednu desetinu procentního bodu pod naším i mediánovým odhadem trhu. K tomuto vývoji pomohla i vláda svým rozhodnutím obnovit cenovou regulaci v oblasti pohonných hmot, což přispělo k meziměsíčnímu poklesu cen energií, kam se řadí i pohonné hmoty, o 0,5 %.

Pro bankovní radu ČNB je však důležitější vývoj jádrové inflace, která se i v říjnu podle našich odhadů držela u 3% hranice. Růst cen ve službách pouze nepatrně zvolnil ze 4,6 % na 4,5 %, ale napjatý trh práce i nemovitostí nedovoluje výraznější zpomalení cenové dynamiky již delší čas. Společně s rostoucími inflačními riziky v dalších oblastech je to pádný argument, aby ČNB na svém zítřejším zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 25bb na 4 %.

Deficit státního rozpočtu za prvních deset měsíců tohoto roku dosáhl 230,9 mld. Kč, o 12,5 mld. Kč více než minulý rok. Po očištění příjmů a výdajů z EU by činil schodek 243,4 mld. Kč (+68,4 mld. Kč r/r). Výdaje státního rozpočtu rostly meziročně o 5,0 %, zatímco příjmy do státního rozpočtu se zvýšily pouze o 2,8 %.

Září přineslo na straně vkladů pokles o 0,2 % m/m, a tím i zpomalení meziročního tempa růstu na 4,9 %. K zářijovému poklesu přispěly především vklady finančních institucí (-5,3 % m/m) a firemní vklady (-1,2 % m/m). Celkové úvěry přidaly v září stejně jako v předchozím měsíci 1,0 % m/m, a to díky růstu firemních i retailových úvěrů. V meziročním srovnání zrychlily tempo růstu o 1 desetinku procentního bodu na 10,9 %. Úvěry obyvatelstvu jsou meziročně vyšší o 10,1 %, firemní úvěry pak o 13,7 %.

Česká ekonomika si vedla v letošním 3Q’26 slušně, jelikož predikujeme zrychlení jejího momenta z 0,3 % na 0,4 %. V meziročním vyjádření by se sice v takovém případě jednalo o mírné zpomalení z 1,8 % na 1,6 %, ale nadále je přítomen negativní faktor v podobě války na Blízkém východě a srovnáváme se s obdobím, kdy naše hospodářství rostlo o takřka 3 %. Solidní kondici tuzemské ekonomiky by měl potvrdit také zářijový výkon průmyslu. Na druhé straně inflační tlaky neustupují a meziroční inflace by mohla zůstat na 2,5 %. Navíc existují rizika jejího dalšího růstu, což je patrné i z vývoje průmyslových cen. Bankovní rada ČNB proto bude muset zakročit a zvýší základní úrokovou sazbu ze 3,75 % na 4 %, aby zamezila nadměrnému růstu cen.

Inflace se v posledních měsících držela pod 2 %, ale rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích podle nás vyhnaly inflaci v září až na 2,5 %. Navíc měsíce trvající napětí na Blízkém východě udržuje zvýšené ceny energií, které se projevují na rostoucích cenách v průmyslu a představují výrazné riziko dalšího nárůstu inflace v příštích měsících. Nezaměstnanost na začátku školního roku nejspíše mírně stoupla na 5,1 %, nicméně celkový stav tuzemského trhu práce hraje spíše do karet zaměstnanců. To se odráží na pozitivní náladě spotřebitelů, z čehož těží prodejci v maloobchodě. Na druhé straně průmysl v srpnu pravděpodobně přibrzdil a bilance zahraničního obchodu skončila v mírném deficitu.

České firmy investují téměř 28 % své hrubé přidané hodnoty. Za rok 2024 třetí nejvyšší podíl v EU. Za rok 2025 druhý. Německo i Polsko jsou za námi.

Přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu udržují globální ceny energií i inflační rizika výrazně zvýšená. Česká ekonomika prokazuje odolnost a po letošním růstu těsně pod 2 % v příštím roce zrychlí, nicméně centrální bankéři v ČR, eurozóně i USA budou muset z obav z pokračujícího růstu inflace zpřísnit své měnové politiky. Další vývoj navíc komplikuje růst mezd předbíhající produktivitu práce a prohlubující se schodek veřejných financí.

Ačkoli inflace v srpnu podle nás zůstala pod 2 %, bankovní rada ČNB na svém zářijovém zasedání bude uvažovat, zda nezpřísnit svou měnovou politiku. Důvodů je hned několik, od zvýšené úvěrové aktivity, uvolněné fiskální politiky, rostoucí domácí poptávky, která se zrcadlí v pokračujícím zdražování služeb až po nadále svižný růst mezd. Nezaměstnanost zůstává nízká, lidem rostou disponibilní příjmy, díky čemuž více utrácejí za zboží i služby. Tržby maloobchodních prodejců tudíž dále rostou, ale daří se i průmyslu. Ten se těší z přílivu nových zakázek na druhé straně však čelí rostoucím vstupním nákladům, což mimo jiné přispěje k tomu, že po delší době skončí naše obchodní bilance v minusu.

Asi tipnete Rumunsko. Jenže správná odpověď je Japonsko!

A právě proto vznikl před téměř 40 lety Big Mac Index časopisu The Economist. Jeden z nejjednodušších – a zároveň nejchytřejších – způsobů, jak vysvětlit, proč se skutečná hodnota měn a jejich kupní síla často liší od aktuálních kurzů na devizových trzích.

V prvním čtvrtletí vláda hospodařila v režimu rozpočtového provizoria, což znemožnilo zahájení nových investičních projektů, ve druhém kvartále však již tento faktor pominul a vládní spotřeba přispěje k rychlejšímu růstu tuzemské ekonomiky. To naznačují i data z průmyslu, kde se projevuje efekt předzásobení. Zároveň důvěra domácností zůstává solidní zejména díky nadále nízké nezaměstnanosti, nízké inflaci a pokračujícímu rychlému růstu mezd, což se odráží na rostoucích tržbách v maloobchodě. Na druhé straně rostoucí spotřeba domácností je jedním z proinflačních rizik, proto ČNB v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Na srpnovém zasedání by ČNB mohla nechat sazby beze změny, ale již v září by je mohla opět zvýšit s ohledem na přetrvávající inflační rizika. Průmysl i zahraniční obchod vykazují známky oživení, avšak vzhledem k nestabilitě cen energií a globálnímu vývoji zůstává situace nejistá.

Uklidnění situace na Blízkém východě přispělo k poklesu cen na čerpacích stanicích, což bylo jedním z důvodů, proč se inflace v červnu vrátila pod 2% cíl ČNB. Zároveň je to pozitivní i z dlouhodobé perspektivy, protože by se vyšší náklady firem nemusely promítat již v prvním článku dodavatelského řetězce a následně ani v cenách pro konečné spotřebitele. V krátkém období to však vyústí v nižší přebytky obchodní bilance, když česká ekonomika je nucena dovážet energetické komodity za vyšší ceny. Zahraniční poptávka zůstává utlumená, přesto se průmyslu relativně daří. Nicméně je to nejspíše způsobeno efektem předzásobení a v dalších měsících tak tuzemský průmysl nebude mít na růžích ustláno. Motorem růstu českého hospodářství tak nadále zůstávají útraty domácností, z čehož těží i maloobchodní sektor, na čemž se zatím nic nemění.